
		
		 
		
		Hra osudu
		
		Autorka: Adushka9
		 
		
		2.část - (Znovunalezené) 
		přátelství
		
		Zvuk zvonku nás všechny 
		zarazil. „Kdo to může být?“ zeptala se Sára. Já jelikož jsem byla jediná 
		na nohou jsem šla otevřít, abych to zjistila.Když jsem otevřela stál 
		přede mnou muž v policejní uniformě, něco málo přes 40..
		
		„Ehm..Dobrý den.Já jsem 
		Charlie Swan.Bydlím naproti a slyšel jsem že se sem nastěhovala Holly 
		Locková..Tak jsem ji chtěl pozdravit..Mno…Ty asi nebudeš Holly viď?“ 
		pokusil se o úsměv a já mu ho vrátila.. „Ne to je moje máma.Já jsem 
		Julie..Jo a..Nechcete jít dál? V tom mě vyrušil hlas mé matky. „Charlie 
		Swan?“ obejmula ho a pokračovala. „Oh Charlie Tebe bych tu teda opravdu 
		nečekala!Já myslela že ty jsi typ člověka,který nevydrží dlouho na 
		jednom místě.“ Za Charliem jsem uslyšela dívčí smích..A nejspíš nejenom 
		já,ale i Charlie a tak promluvil. „Holly mno co na to říct..Byli jsme 
		mladí a nejistí..Mimochodem tohle je moje dcera Isabella,tedy promiň 
		Bells-Bella.Řekl bych, že  vy dvě si budete rozumět.“ Bella-jak Charlie 
		představil tu dívku byla mile vypadající,menší hnědovlasá dívka.Usmála 
		se na mě (a nejspíš i na mámu) a řekla: „Zdravím..Ehm..Vítejte ve Forks!“ 
		v tom nám do toho vpadla máma. „Charlie zrovna večeříme..Nechcete se 
		připojit?“ mno byla jsem celkem ráda, že to máma řekla,protože jsem se 
		chtěla s Bellou více seznámit..Neuškodí znát v novém městě někoho,kdo je 
		pohodový.. „Když vám nebudeme vadit..“řekl Charlie.“Ráda bych se 
		dozvěděla co nejvíc věcí..přece jenom už jsem ve Forks nebyla přes 
		20let..“… „Přesněji řečeno 23 let, Holly“ celkem jsem se podivila, že to 
		Charlie ví tak přesně,ale řekla jsem si že když je policajt,tak si tyto 
		věci prostě pomatuje..U večeře mluvili hlavně Charlie s mámou..(jak  
		jinak)..po večeři jsem umyla nádobí a jako“sušičku“ jsem použila svou 
		sestru..(ať se taky zapojí)po nádobí jsem si šla sednout k Belle na 
		pohovku a rozpačitě jsem začala konverzaci.. „Ahoj..ehm..Jak se máš?“ 
		nic jinýho mě fakt nenapadlo..“Ahoj..Celkem dobře..jak ty?“ řekla 
		nesměle..“Hele tady je nějak moc hlučno..Mno..Nepůjdeme nahoru do mého 
		pokoje?Tam se nám bude povídat líp..“Máš pravdu…Tady jde slyšet hlavně 
		tátu..“zasmála se „Ale asi za hodinu a půl pro mě přijede můj 
		přítel-Edward.“dodala s omlouvajícím se výrazem. „ Jo jasně,to tě 
		chápu..Můžeš mi teda do tý doby říct něco o městě,jaký jsou tu 
		lidi,škola..Byla bych rád kdybych to tu aspoň částečně poznala..A myslím 
		že z vyprávění kdo tu žije celý život to půjde nejlíp..“… „Musím Tě 
		opravit Juls…Můžu ti tak říkat?“ kývla jsem na souhlas „Já tu bydlím 
		teprve 9 měsíců..Přestěhovala jsem se k Charliemu-tedy k tátovi, když se 
		máma znovu vdala..“ její oprava asi skončila. „ Nepadli jste si 
		s máminým novým mužem do oka?Promiň, že se tak ptám,ale já jsem tak 
		trochu jak říká Sára“trhloň“ do zkoumání lidských povah..“zazubila jsem 
		se..Nejspíš jsem vypadala jak pitomec… „Ne,né…Phil je v pohodě..Ale víš 
		on je profesionálním baseballovým hráčem a často jezdíval pryč, zatímco 
		máma zůstávala semnou doma..Tak jsem si řekla, že tátovi by moje 
		přítomnost asi nevadila..A udělala jsem dobře…našla jsem tu svou životní 
		lásku-Edwarda Cullena..“ měla tak zasněný a zamilovaný pohled..V očích 
		se jí úplně odrážela ta láska,kterou k němu cítila..V tu chvíly jsem jí 
		opravdu záviděla.. „Ale tak Juls povídej mi něco o tvým životě?Kde je 
		tvůj táta, že tu není s vámi?Vidím, že tu máš hodně filmů,Cdéček a 
		knih…Jací jsou Tvoji nejoblíbenější autoři?“ Tolik otázek najednou jsem 
		fakt nečekala.. „Naši se rozvedli bude to 5 let..Táta je fotograf a máma 
		byla nějaký čas redaktorkou v časopise Life&Troubles. Jinak táta bydlí 
		v New Yorku už něco přes 2 roky..Já s mámou a Sárou jsme bydleli ve 
		Washingtonu..Jo mno..Nejradši čtu romantiku a fantasy..Filmy podle 
		nálady…A muzika?Mno..Nemám vyhrazený styl..Já jsem prostě taková,že se 
		řídím podle toho, na co mám náladu..Někdy mám náladu, že si jen tak 
		zahraju něco na klavír..teda teď už nemůžu..Sem se nám nevešel…Ty na 
		něco hraješ?Co máš nejraději ty?“ Bella se odmlčela a potom s takovým 
		posmutnělým výrazem dodala „Já neumím zpívat a ani na nic 
		nehraju..Vždycky mě to šíleně štvalo..Ehm..Styl,Tak ten taky žádný 
		vyhraněný nemám..Ale nejraději poslouchám skladby od Edwarda..“ opět 
		jsem uviděla ten její zamilovaný pohled a tu jiskřičku štěstí.. „Pár 
		týdnů po tom, co jsme spolu začali chodit mi složil ukolébavku..Pokaždé 
		mě s ní uklidňuje..A musím přiznat, že to zabírá..“ obě jsme vyprskly 
		smíchy..Když jsme se přestali smát tak mi ještě Bella popisovala Edwarda 
		a já nestačila žasnout.. „Páni..Ten tvůj Edward je pan dokonalý..Nemá 
		náhodou bráchu?“ mno co za zeptání nic nedám.. „Má a rovnou dva,ale jsou 
		zadaní..Víš jejich rodina je..“ přerušil ji zvuk mobilu…Na displeji se 
		ukazovalo jméno Edward tak jsem Belle nechala soukromí a sešla jsem 
		dolů,abych se podívala jak to tam probíhá.Když jsme přišla dolů, 
		vypadalo to, že se tam dobře baví..Charlie zrovna něco vyprávěl a máma 
		ho sledovala s obrovským zájmem….Sára už nevypadal tak znuděně, vypadala 
		dokonce, že ji Charlie skvěle naladil.Teta se usmívala a když mě uviděla 
		stát na schodech tak na chvilku přestala poslouchat Charlieho. „Julinko, 
		prosím uvařila by si mi čaj?“já jsem byla taky celkem ráda,takže jsem se 
		jen na tetu usmála „Jasně a jaký čaj chceš?“ „Jahodový,děkuji“ tak jsem 
		šla postavit vodu na čaj,dala jsem jí tam víc kdyby chtěl ještě někdo.V 
		tom jsem uslyšela kroky na schodech-Bella už dotelefonovala.
		
		„Ehm tati?“ vyrušila 
		Charlieho ve vypravování (ani nevím o čem přesně mluvil) „Pozdravuj 
		Cullenovi Bells a ať Tě Edward doveze nejpozději do půlnoci, jasný?“ ach 
		taková automatika.. J „Jasný tati..Měj se!“ a líbla mu pusu na 
		čelo.Trochu hlasitěji se rozloučila s tetou Lizzie.. „Nashledanou paní 
		Locková a opatrujte se!“ „Ty  taky Bellinko..Však ty se tu určitě brzo 
		zastavíš za Julinkou..“ „Určitě brzo nebojte“ rozloučila se s mámou a 
		Sárou a já ji šla vyprovodit.. „Juls díky za super odpoledne..Musíme ho 
		někdy zopakovat…Musíme probrat ještě spoustu věcí..Tady máš moje číslo a 
		kdyby něco tak jsem naproti..Tedy když nejsem u Cullenových“ usmála se 
		na mě a já ji úsměv vrátila a dodala jsem „Jo bylo to moc fajn..Díky..Je 
		super, že tu znám aspoň někoho“ u toho jsem otevírala dveře.Když jsem je 
		otevřela tak jsem nestačila žasnout…