Honička  - 3. část

Autorka: Gatsby

No to je snad špatnej vtip. Kdybych měla po ruce nějakou pistoli tak Jacoba na místě zastřelím. ,,Co to má znamenat?!“ ,,Ahojky Bells, taky tě ráda vidím.“ Victoria vešla do ,,mého pokojíku“ Krev ve mně vřela. Jacob se jen letmo usmál. ,,No děvčata, nechám vás tady o samotě, Viky, nezapomeň na dohodu. Neubližuj jí, alespoň ne fyzicky.“ Jacob se zvedl a šel ke dveřím. Viky? Ježíši já jsem se snad ocitla v noční můře. ,,Jacobe neodcházej, prosím.“ Vlastně jsem neprosila, žadonila jsem. Nenáviděla jsem ho, ale radši se budu hádat s Jakobem, než s ,,Viky“ Chtělo se mi křičet, hodně křičet. Panika mi skoro zachvátila mysl. Nevěděla jsem, jestli chci záchranu nebo jestli nechci, aby se do toho Cullenovi pletli. No jo tomu se holt říká dilema. ,,Prosím? Nechceš abych odešel?“ Znělo to dost samolibě ,,Víš Bells mám s Viky dohodu, nic ti neudělá, ale ukáže ti jiný pohled na svět, na Culenovi, na pijavice.“ Victoria se zamračila ,,Pozor na jazyk, jestli si nezapomněl, jsou tu dámy.“ Páni, tak všichni upíři nemají rádi, když se jim říká pijavice? To si musím zapamatovat. ,,Ne nezapomněl jsem, to já jen ze zvyku.“ Jacob uchopil kliku, ale ještě před odchodem políbil Victorii na tvář?! Jak se mohl přiblížit vlkodlak k upírovi aniž by si ukousli hlavu?

U Cullenů

,,Emmette, co si o sobě sakra myslíš, víš co neříkej mi to, čtu ti myšlenky, takže to vím. Okamžitě mě odsud pusť. HNED! Tohle je na moji hrdost dost silný kafe“ ,,Jen co se trochu uklidníš, tohle je jen prozatímní a navíc si nám rozbil židli.“ ,,Emmette, já mám jiný starosti, než je rozbitá židle. Jen co otevřeš ty titanový dveře, tak ti je omlátím o hlavu. Musím hned za ní. Cítím tady Victorii, vrátila se, ale nevidím její myšlenky, asi je spojená s Jacobem.“ ,,Ale prosím tě, to je absurdní , přece si nemyslíš, že by Jacob, ten Jacob co nám neřekne jinak, než pijavice pustil Victorii  do domu?“ ,,Asi máš pravdu, je to dost nepravděpodobné, ale ne nemožné a teď buď tý lásky a otevři!“

U Jacoba

,,Tak dobře, co to máš s Jakem za dohodu, co chceš ode mě a jak je možný, že se tě mohl dotknout, aniž byste se povraždili?“ Nemůžu tomu uvěřit, Jacob mě tady nechal zavřenou v jedný malý místnůstce s krvelačnou upírkou! ,,No, víš, má lék, co nejen blokuje schopnosti, ale i smysly, je to dost složité, na to, aby si to pochopila, důležité je, že mu už upíři nevadí. Asi se ptáš proč toho teda nevyužije a nesmíří se s Edwardem, že? No, ale to je zase moc složité na mě. A já mám vlastní plány, s tebou i s tím hloupým psem.“ ,,Fajn, ale hodláš se se svými úžasnými plány svěřit ubohý dušičce jako jsem já?“ Když upíři vrčí tak to asi není dobrý znamení co? ,,Podle plánu tě mám přesvědčit, aby si Edwarda nemilovala a chtěla jenom Jacoba, je tak pošetilý, netuší, jaké to je mít rád, kdyby to věděl, nechtěl by po tobě, aby si přestala milovat Edwarda, ale...“ ,,Snažíš se mě těma sladkýma řečičkama uspat?“ ,,Nech mě domluvit, jak jsem řekla, mám vlastní plán, protože jsi mě ty a tvá rodina připravila o životní lásku…“ Nevydržela jsem a vybuchla smíchy. ,,Ty, že jsi přišla o životní lásku? Nespadla jsi náhodou z višně?“ ,,Ale…“ ,,Žádný ale! Já už toho mám dost! Nejdřív se Edwarda snaží oddělat smečka pomatenejch psů a teď mi ještě začneš vykládat o životní lásce?! Tak to teda promiň, ale já tady končím, laskavě si zabal svoje švestky a adié!“ Teda, ani jsem nevěděla, že se dovedu takhle rozparádit. ,,Pozor holčičko, asi si neuvědomuješ s kým to tady mluvíš.“ Z hlasu ji neznělá moc velká hrozba, nejspíš byla pořád zaskočená mým výstupem. ,,Tak to teda pozor moc dobře vím, s kým tady mluvím, takže pokud máš plán, tak já taky jeden mám.“ Dívala se na mě, jak kdybych byla nesvéprávná. ,,Přepereš ty kluky venku, s tvojí silou a nenávistí by to mělo jít dobře, pak nasedneme do auta, odvezeš mě za Edwardem, pak utečeš nebo zůstaneš a počkáš až tě Emmett roztrhá na kusy. A tu svojí opravdovou lásku si nech pro někoho jiného, na to já nemám nervy a ani žaludek“ Co sem si vlastně myslela? Že budu kázat upírovi a zůstanu bez úhony? ,,Ty mrcho!“ Najednou se zhroutila na podlahu. Sakra, čekala jsem bolest, ale rozhodně ne, že začne vzlykat! Vždyť jsem toho zase tolik neřekla. ,,Co si o sobě myslíš? Já měla životní lásku, dokud si mě o ni nepřipravila. Žila jsem úžasnej život, po večerech jsme s Jessem pořádali hon na lidi. O všechno si mě připravila!“ Plivla mi do obličeje. Nevěděla jsem, že upíři umí takhle suprově plivat. No tak jo, asi jsem to přepískla. ,,Hele, omlouvám se ti, ale částečně si za to mohl sám, ale jestli chceš tak mohu svůj plán pozměnit, mám známého a ten umí mazat vzpomínky, mohl by  ti Jamese vymazat z hlavy a ty bys mohla žít bezstarostně dál, co ty na to?“ ,,Dobře.“ ,,Dobře?“ Byla jsem zaskočená, myslela jsem, že odmítne, kdyby mě někdo oddělil od Edwarda chtěla bych se pomstít a umřít a ona řekne dobře? A co nějaká další hádka, žádné kopance, škrábance, pití krve nic? Já jí urážím a ona hned řekne dobře? Asi musí být hodně zničená. ,,Tak fajn, ale nejdřív se odtud musíme dostat.“ ,,To nebude problém.“ To nebude problém? Tak proč ji asi žádám o pomoc? ,,Možná pro tebe, kdyby to bylo tak jednoduché, tak už tady dávno nejsem, nemyslíš?“ No co bych si bez svojí zachránkyně počala? ,,Tak jaký je plán?“ ,,Vlez mi na záda.“ ,,Co? Ale já myslela, že jsme se dohodly, že…“ ,,Jak odtud chceš utéct, když nemáš upíří rychlost? Vlez mi na záda. Chápeš? Z-á-d-a!“ ,,Takhle se mnou nemluv, ale nebude to nebezpečné, když budu u tebe tak blízko?“ ,,Bude, ale jen pro tebe.“ ,,Hmm jestli to přežijeme a já budu upírem a samozřejmě až na Jamese zapomeneš mohla by ses k nám přidat, změníš stravovací návyky a navíc, skvěle by sis rozuměla s Rosalií. Ta mě taky moc nemusí.“ ,,To je ta blonzka?“ ,,Jo ta úžasná, andělsky krásná blonzka.“ ,,Ještě si to rozmyslím.“ Asi jsem se pomátla… vážně jsem jí nabídla, aby se přidala do rodiny?