
		
		 
																							
		
		DRUHÁ GENERACE
		
		
		Autorka: Belinne
		
		 
		
		Představte si, že upíři mohou mít děti. Ty děti vyrůstají jako lidé a 
		dál sama nevím jak to s nimi bude xD. Já vím chce to fantazii ale buďte 
		tolerantní =) 
		
		Příběh se odehrává hodně  let po ději knížky. Bella  je upírka už 
		dlouhou dobu, byla proměněná v 19 letech Alicí. Kvůli porušení smlouvy 
		s vlkodlaky se rodina Cullenových musela vystěhovat z Forks a odešli na 
		Aljašku.  Stalo se ale něco podivného, Alice, Bella a Rosalie přišly na 
		to že jsou těhotné a čekají, jak to dopadne..... 
		
		 
		
		 - 
		8 8 8 8 8 8 -
		 
		
		ČÁST 1.
		
		 z pohledu  Edwarda
		
		 
		„Jaspere 
		pobíháš tu už od rána jako šílenec! Nechceš se uklidnit? Alici takhle 
		moc nepomůžeš.“ řekla Esme nervóznímu Jasperovi. 
		„No jo 
		bráško. Už to máš stejně vyhrané, když jsme se  vsadili, že můj kluk se 
		narodí jako první a přišlo to na Alici.“ snažil se ho uklidňovat i 
		Emmett. 
		„Vám se to 
		řekne! Alice je tam s Rose, Bellou a Carlislem už víc jak tři hodiny! 
		Určitě se něco stalo.“ Mumlal stále nervózní Jasper. Tak ho nechali být 
		a čekali mlčky. Po další dlouho se táhnoucí půlhodině se rozrazili  
		dveře a z nich  za doprovodu dalších tří upírů vyšla Alice s malým 
		uzlíčkem.
		„Pozdravte 
		všichni malého Rona! Je to celý tatínek.“ Představila nově příchozího 
		člena rodiny. Jasper k nim rychle přiskočil a objal Alici i Rona. Ronovi 
		se to ale nelíbilo a začal pláčem protestovat. 
		„Nesmíš být 
		na něho tak rychle. Sotva pozná kdo je jeho maminka a teď se k němu 
		přiřítí rozcuchaný přestárlý puberťák, který o sobě tvrdí, že je jeho 
		příbuzný. No to už stojí nějaké to sebeovládání.“ Škádlil jsem  ho  a 
		vysloužil jsem  si výhružné zavrčení.
		„ No no, 
		nebuď hned taková citlivka. Tohle se musí oslavit.“ Navrhl jsem na 
		usmířenou. 
		„Ať vás to 
		ani nenapadne! Alice je vyčerpaná a potřebuje si odpočinout. Na oslavy 
		bude čas později. Pořád máme za sebou teprve jednu třetinu.“ mírnila je 
		Esme. Alice opravdu nevypadala nejlíp a oči měla úplně černé, což 
		naznačovalo, že bude muset v nejbližší době na lov. Ale na jejím jemném 
		obličeji se zračilo štěstí a láska. 
		„Tak pojď 
		drahá. Až se trochu vzpamatuješ můžeš jít na lov a já zatím pohlídám 
		tady toho ospalce.“ řekl Jasper a odváděl Alici od zbytku rodiny. Tak 
		moje milovaná sestřička to má za sebou a bez újmy. Doufám, že to bude 
		tejně bezproblémové i u Belly a Rose. 
		Bella začala 
		rodit asi tři hodiny po Alici a Emmett byl rozmrzelý z toho  že jeho 
		„kluk“ se narodí jako poslední.  Radost mu neudělala ani nabídka Rosalie 
		jestli nám nechce předvést balet „Labutí jezero“ v jejích nových 
		krátkých šatech. Nakonec nám ho ale stejně předvedl a museli jsme ho 
		krotit. 
		„Ach jó! 
		Jednou za život mi nabídnete, abych vám něco předvedl a hned se mě 
		snažíte z toho stolu sundat. No co je tohle pak za balet?“ stěžoval si, 
		když jsme se ho pokusili odstranit ze stolu, který mu měl sloužit jako 
		pódium. Ale stejně to nebylo tak působivé jako obvykle, kdy si načesal 
		vlasy, dal do nich korunku,  vypiplal na sebe půlku Rosaliiných líčidel 
		a snažil se přesvědčit mě a Jaspera ať mu děláme labutě, že jsme na to 
		stavění. Ignorovali jsme ho a tak toho nechal. Nechtěl to dát najevo, 
		ale byl kvůli Rose stejně nervózní jako já kvůli Belle. Esme teď byla 
		spolu s Carlislem a Rosalií u Belly. Ukázalo se ale, že ani o ní jsme 
		nemuseli mít zvláštní starosti. Když mi Esme oznámila, že už se k ní 
		můžu jít podívat málem jsem k ní běžel. Vyšel jsem schody a strčil hlavu 
		do dveří. Dělalo mi starosti že nemohla sejít ona za námi stejně jako 
		Alice. Ležela tam s očima přivřenýma a objímala naše děťátko, zatím 
		neurčitého pohlaví.
		„Edwarde 
		nestůj tak ve dveřích a pozdrav malého Steva.“ Řekla svým andělským 
		hlasem kterému se nedalo odporovat tak jsem je oba objal a maličký se na 
		mě poprvé podíval čokoládovýma očima které zdědil po Belle. Nemohl jsem 
		se ale tím pohledem kochat dlouho jelikož do místnosti vtrhl posmutnělý 
		Emmett. „Tak tedy Rose už to má za sebou taky. Je to holka a jmenuje se 
		Elizabeth.“ 
		„Holčička! 
		Tak aspoň jedna do rodiny. To bude trojlístek, Ron, Steve a   Eli.“
		
		„Vy máte taky 
		kluka?“ Vykulil oči. „No ano. Seznam se s svým synovcem.“ Řekl jsem 
		škádlivě. 
		„To se ale 
		Eli bude mít! Jediná holka mezi klukama, kteří jí budou obskakovat. Měl 
		by jsi být šťastný Emmette! Napomenula jej Bella. Chvíli o tom 
		přemýšlel. Pak se mu na tváři objevil úsměv.
		„No jasně!“ 
		vyhrkl a běžel zpátky za Rose. „Je vážně snadné udělat mu radost“ řekla 
		moje láska unaveně.
		„Bello 
		opravdu ti nic není? Jsi celá bledá.“ Začala se nekontrolovatelně řehtat 
		a pak mi došlo co jsem řekl za pitomost a začal jsem se smát taky, ale 
		malý Steve to moc nechápal tak se pustil do pláče.  „Neboj se synku. To 
		jen tvůj tatínek udělal ze sebe pitomce před tvojí dokonalou maminkou.“ 
		uklidňoval jsem ho.  Usmála se. Doopravdy má ten nejnádhernější úsměv na 
		světě.
		„Steve už je 
		unavený a já také. Myslím  že na lov vyrazím až zítra lásko.“ 
		
		„Jistě je to 
		na tobě.“ Řekl jsem jí a zamyslel jsem se jak tyhle tři děti změní naši 
		rodinu. Vůbec jsme nechápali to, že Alice, Bella a Rose otěhotněly. 
		Vždyť my upíři jsem nemrtví. Naše srdce nebije. Neexistuje důvod pro 
		vznik nového  života jakým je Ron, Steve a Eli. Vždyť Emmett s Rose a 
		Alice s Jasperem se o to musí pokoušet už dlouho, tak proč teď, když do 
		rodiny přišla Bella? Je to další z jejích malých zázraků, jako třeba 
		její dar necítit vůni krve,  který už sám o sobě se vymyká naší 
		přirozenosti? Ano, je to složité, protože si chuť krve zošklivila 
		natolik, že loví jen v nejnutnějších případech. Tak jako tak vyvrátila 
		všechna dosud známá pravidla upírů a jsem rád, že ji Alice proměnila. 
		Sice trochu později než bylo v plánu původně, ale přece. Museli jsme 
		všechno naplánovat. Ještě že ten pes Jacob nedělal problémy, jinak bych 
		se tentokrát asi doopravdy neudržel po té aféře co spolu měli. Naštěstí 
		je to za námi. Steve bude to nejšťastnější dítě ať jsou jeho rodiče 
		stvůry nebo ne. On sám se jednou rozhodne, jaký život povede, pokud bude 
		moct. Už jsem chtěl odejít, ale Bella mi gestem ruky naznačila,, že 
		nemám odcházet. Tak jsem s nimi tedy zůstal. Musel jsem se usmát, když 
		jsem si představil že i v dalších dvou místnostech tohoto domu se 
		odehrává úplně ten samý děj. Bella asi pochopila na co myslím a také se 
		usmála. Tak tohle je určitě jeden z nejšťastnějších večerů rodiny 
		Cullenových.......