Ptačí zpěv mi vtíravě leze do snů. Sluneční paprsky mě hřejí na tváři. Neznámá vůně mě omamuje svou svěžestí. Povědomý hlas mi šeptá slova lásky.
 

„Miluju tě“ opakuje stále dokola. Otevírám oči a vidím Leu. Usmívá se na mě. Cítím jak se i po mé tváři roztahuje úsměv a jsem dokonale šťastný.
 

“Owene miláčku…“ chce něco říct ale už ji neslyším. Její slova splývají v hluk spolu  se vším ostatním. Leah se stále usmívá. Najednou se nad její hlavou odnikud vynoří ohromná bouřková mračna a začínají se stahovat. Snažím se na ni volat a ukazuji na eskalující bouři, ale neslyší mě. Najednou se na mýtině za ní ozve ohromující rána, jak blesk udeřil do stromu. Strom chytá plamenem, ale to už teď není to nejpodivnější co se na mýtině děje. Z lesa kolem ní se vynořují dvě skupiny. Z jedné strany jich přichází zhruba 8 a na druhé straně, v šiku, 7. Když si je tak ty dva, nejspíš znepřátelené klany, prohlížím, dochází mi, že těch 7, dobře znám. Zadní linii tvoří Jasper a Emmett, před nimi je Alice A Rosalie, pak Esme a Carlisle a šik dotváří Edward ve špičce. Ale ty z druhé strany nepoznávám. Obě skupiny se pomalu přibližují. Jdou ostražitě a vůbec si nevšímají dění okolo. Edward a ten první z druhé strany se tváří nejnaštvaněji ze všech. Než mi dochází co se děje ,udeřil další blesk a boj začal přesně s ním.


„Owene! Owene! Vzbuď se“ ozvalo se najednou u mojí hlavy a někdo se mnou škubl. Rychle jsem se posadil a přitom otevřel oči.
 

„Owene!Konečně.. jsi v pořádku?“ ptal se mě polekaně příjemný dívčí hlas. Snažil jsem se zaostřit, ale hlava se mi neustále motala v obrovských kruzích.
 

„Uhm….“snažil jsem se zeptat kde to jsem ,ale ne a ne si vzpomnět jak se mluví.
 

„Panebože Owene, Co je ti?“ doléhalo ke mně  z dálky. Ruce jsem si položil na spánky a snažil se uklidnit. Po pár vteřinách jsem si začal uvědomovat co se děje. Já a Leah jsme šli k našemu domu, smáli se a vtipkovali na můj účet když v tom se mi do cesty postavil strom….
 

„Auuu“ zaskučel jsem a otevřel znova oči.
 

„Owene. Já jsem se tak bála. Vypadal si že se snad ani neprobereš a pak jsi začal křičet a.. a … prosím tě tohle už mi nedělej..“ chrlila ze sebe slova a v návalu úlevy  mě objala až jsem měl pocit ,že přestanu dýchat. Ale byl to pěkný pocit, tak jsem ji taky objal a vychutnával si jiskřivou atmosféru, která najednou vznikla. Leah ji asi vycítila taky, jelikož se odtáhla a zmateně se mi zadívala do očí.
 

„Můžu se tě na něco zeptat?“ řekla rychle abych na ní nepoznal jak se stydí že ji tak ovládli emoce.
 

„Jistě“ neznatelně jsem kývl a stále ji spaloval pohledem.
 

„Noo.. víš, když jsi byl.. ehm.. mimo. No tak jsi říkal… ehm.. křičel jsi, že se zabijí. O kom jsi to mluvil?“už už jsem měl strach ,že jsem říkal že ji miluju a ze začátku to tak i vypadalo,a teď se mi hmatatelně ulevilo.
 

„Uff.. noo.. neříkej o mě, že jsem blázen jo? Viděl jsem Cullenovi a pak  nějakou skupinu lidí jak jdou proti sobě a pak začali bojovat. Nevím co to mělo znamenat, ale nevypadalo to jako nějaká hospodská rvačka. Spíš..spíš jako boj na život a na smrt.“ přemítal jsem svůj sen až po chvilce ticha jsem se vrátil zpět k Leah.
 

„Hloupé že?zato asi může ten strom“zasmál jsem se, ale Leah moc do smíchu nebylo.Vlastně, vypadala hodně zaskočená tím, co slyšela.
 

„A..a kolik bylo tak zhruba těch druhých?“ vykoktala a nepřestala se mi dívat do očí, až jsem měl pocit,že se mě snaží zhypnotizovat.
 

„No ,asi 8 nebo 9..nevím jistě.“řekl jsem. Z toho byla Leah  ještě rozrušenější  než před tím,svezla se na zem, stočila do klubíčka a začala se pohupovat ze předu a do zadu.
 

„Leah? Co se děje? byl to jen sen. Leah“ chytil jsem ji za paži, aby přestala s houpáním, ale ani si toho nevšimla. Posadil jsem se tedy vedle ní, položil ji ruku kolem pasu a čekal až se zklidní. Mé myšlenky se rozutekly po lese. Stále ještě byla hluboká noc a většina zvířat dávno spala. Jen pár nočních tvorů se tichounce potulovalo kolem. Měsíc byl dneska vidět, ale sem do lesa pronikalo jen slabé světlo. Nemyslete si o mně, že jsem nějaký srab,vždyť jsem byl v Kalifornii nejlepším hráčem fotbalu a tam je nebezpečí úrazu s možným následkem smrti skoro na denním pořádku, ale tenhle les byl děsivý. Být tu sám,musel bych se hodně snažit, abych nevykřikl pokaždé,když by se něco šustlo v křoví. Ale s Leah jsem se cítil naprosto skvěle. Uvědomil jsem si, že se přestala pohupovat. Hlavu měla opřenou o moje rameno a oči zavřené.Až když si nehlasně povzdychla uvědomil si, že usnula. Vypadala naprosto rozkošně. Opatrně jsem ji vzal do náruče, přenesl na měkký mech o kousek dál. Položil jsem ji na něj a sundal jsem si mikinu, abych ji sní přikryl. Její tvář měla tak poklidný výraz, když tiše oddychovala. Vteřiny, možná minuty ubíhali a já jen seděl naproti ní a pozoroval jak krásná a nevinná je. Když mi začala být zima nasbíral jsem pár suchých dřívek a se zapalovačem rozdělal oheň. Vlastně to byla klika, že jsem měl u sebe zapalovač. Bylo to tím, že když jsem rozrušený nebo v depresi, mám vždycky chuť si zapálit. Ne, že by mě nějak celá ta věc s kouřením a tak  brala, ale je to můj zvyk. No a tak když jsem odjížděl ze školy, bez holky, bez kámoše vzal jsem si s sebou zapalovač a říkal si že cigarety pak tak někde koupím. No a teď tu sedím, dívám se na tuhle úžasnou holku, a cigarety bych navždy poslal, i se vší svou bývalou depresí, do hajzlu. Pozoroval jsem Leah jak klidně spí asi přes několik hodin, protože z ničeho nic začalo svítat. Noční tvorové šli spát, ale vzápětí je vystřídali různé druhy ptáků, savců i hmyzu a začali vítat nový den svým osobitým způsobem. Slunce pomalu zalévalo krajinu oranžovým světlem, vítr jemně profukoval mezi stromy a já byl na sebe neuvěřitelně pyšný, že kromě těch pár minut,co jsem byl mimo,jsem nezamhouřil oka a dával pozor, aby se Leah něco nestalo. Vlastně, když najednou začala otevírat oči málem mě to vyděsilo k smrti,protože za celou noc jsem  tak nějak podvědomě o ní přemýšlel jako o panence nebo navždy spícím andělu. Otevřela oči, ve kterých se jí odráželo ranní slunce, a když spatřila mě začala se usmívat.Usmál jsem se na ni taky a zasypal hlínou poslední žhavé uhlíky.
 

„Vstávej, měli bychom jít.“postavil jsem se a podal jí ruku , abych jí pomohl vstát.
 

„Ne, Sethe mě se ještě nechce vstávat. Mám moc hezký sen.“ zatvářila se umíněně a mně došlo že mluví maličko z cesty. Až když jsem vyčkával svou ruku stále napřáhnutou k ní a zatvářil se pobaveně, s hrůzou si uvědomila, že už vzhůru je.
 

„O..Owene?“ Vykoktala a zrudla jako jahoda. A že já mám jahody rád.
 

„No tak, šípková růženko, nenechej se dlouho přemlouvat, nebo si rád lehnu a budeme spát spolu.“ až když jsem ta slova vyslovil nahlas uvědomil si, že zní poněkud dvojsmyslně. NA to ona jen otevřela pusu a nezmohla se na slovo .
 

„Vidím že ještě nejsi úplně ve své kůži.“zasmál jsem se a sesunul se na zem naproti ní.
 

„uhm..“ odkašlala si “no co stalo?“ dovolila si krátký pohled do mých očí, ale když si všimla že ji stále pozoruji, rychle uhla.
 

„No..to vlastně nevím. V jednu chvíli jsi se se mnou bavila, v druhé jsi seděla na zemi a pohupovala se a ve třetí si mi usnula na rameni.“usmál jsem se na ni.
 

„Promiň. Měla jsem ti ukázat cestu a jít domů. Neměla jsem tě otravovat.“ oplatila mi smutně úsměv.
 

„Ale jaké otravování .Mám za sebou velmi zajímavou a vzrušující noc.Měl bych ti spíš poděkovat.Ale dovol mi jednu otázku.“
 

„Ptej se“řekla a sklopila oči na mou mikinu na jejích nohách.
 

„Proč si tak zareagovala na to co jsem ti řekl o tom snu?“nad tímhle jsem si lámal hlavu celou noc.
 

„No.. to ti nemůžu říct.. Ne teď.“ zdráhala se odpovědět.Tak jsem teda zkusil mou 2. nejlepší přesvědčovací techniku.Posadil jsem se těsně k ní ,položil jí ruku kolem ramen a konejšivým hlasem pronesl: „Mě můžeš říct cokoliv. Můžeš mi věřit, to snad víš.“ a druhou rukou ji pohladil po vlasech. Cítil jsem jak se při mém doteku zachvěla po celém těle a už jsem čekal , že se všechno dozvím.
 

„Dobrý pokus“ řekla nakonec a začala se smát. Tohle bylo pro mě naprosto nečekané zatím mi to pokaždé vyšlo. Ale její smích zněl tak bezstarostně, že jsem se musel přidat. Smáli jsme se tam spolu tak několik minut.
 

„No víš…“ začala, když si otírala oči od slz, které jí vyhrkly mezi jednotlivými záchvaty.“ měli bychom už vážně raděj jít.“ otočila se na mě ve stejnou chvíli jako já,takže
se naše obličeje ocitly těsně u sebe.Najednou se mezi námi zase ocitlo to jiskření.Díval jsem se do jejích hlubokých laskavých očí a za nic na světě jsem se nechtěl ani pohnout. Vypadalo to, že to cítí naprosto stejně ,když už jsem to nevydržel a začal ji líbat. Zpočátku to bylo jen takové nevinné,už i kvůli tomu, že jsem stále čekal na její reakci, když  mi ale poddaně začala polibky oplácet, přešlo to v líbání plné vášně. Tlačil jsem na ni lehce k zemi, až si nakonec lehla. Já se překulil, stále při polibcích, nad ni. Jednou rukou jsem se podpíral a druhou jí jemně hladil po krku. Ona mi zase prsty propletla do vlasů a jazykem mi okreslovala hranici rtů. Když mi její jazyk vplul do úst, přišla spolu s ním i nová silnější
touha. Rukou, jež jsem jí předtím hladil po krku, jsem teď zajížděl stále níž. Sjel jsem až  ke košili co měla na sobě, a knoflík po knoflíku jí ji rozepínal. Když si uvědomila, co dělám na moment ztuhla, když jsem se ale od ní chtěl odtrhnout, abych se jí mohl zadívat do očí, přitáhla si mě zpátky a líbala ještě s větší vášní. Mým tělem cloumala touha s vášní, rty jsem přejel na dolní čelisti, krk, hrudní kost a pomalu pokračoval stále níž.Už se mi povedlo poradit si se všemi těmi knoflíky,stáhl jsem jí košili z těla,aby má ústa měla volnou cestu. Měla na sobě pevnou černou podprsenku s modrým lemem, která mě přiváděla k extázi. Cítil jsem jak se její tělo pode mnou chvěje. Zrovna jsem ji líbal žebrech, když na mě lehce zatlačila. S úsměvem na tváři se vyhoupla nade mě a já nyní ležel na jejím místě. Sedla si mi na břicho a moje předchozí role připadla jí. Nejdříve mi předvedla jak dokonale dokáže líbat a pak  mi oplácela stejným dílem. Košili mi rozepínala poloviční dobu jako já jí, a rty mi přejížděla po těle. Cítil jsem její horký dech, její omamnou vůni, vzrušení proudící ve vlnách mým tělem a najednou mi to uniklo z úst jako tiché zasténání.
 

„Miluji tě“ zašeptal jsem. Leah  se zrovna vracela k mým rtům, ale než mě začala opět líbat, odvětila jen „Taky tě miluju“ a pak začalo to pravé milování.