3.

"Jsi si naprosto jistá?" zeptal se mě o hodinu později Jasper. Seděl na posteli v našem pokoji a pozoroval mé počínání. Vytahovala jsem oblečení a další nezbytnosti, a vršila je ledabyle do cestovní tašky.
"Nejsem si jistá vůbec ničím. Ale tohle je ta nejlepší možnost, když Edward nechce Bellu změnit.."
"Budeš mi chybět.. Víš, že bez tebe nedokážu žít. Jen díky tobě se ze mě nestalo monstrum.."
Nechala jsem balení a přisedla si k němu na postel: "Já vím, Jaspere. Pro mě je to stejně těžké, ale brzy bude po všem a já se ti vrátím.. Nebo ty přijedeš za mnou.. Můžeme nějaký čas žít sami, když budeš chtít..."
Jasper mě políbil. V doteku jeho rtů byl vroucný oddaný cit, touha, obavy, i strach. Musela jsem myslet na to, že je to možná na dlouho poslední polibek, který od něj dostanu...

"Tady je telefon. Kdyby se cokoliv dělo, volej. Okamžitě za vámi přijedu.." podával mi Edward malou stříbrnou krabičku. Strčila jsem ji k ostatním věcem a přehodila si tašku přes rameno.
"Postarám se o ni!" ubezpečila jsem ho a otočila se k Belle: "Počkám na tebe venku u auta, Bello."
Byl čas se loučit. Objala jsem Esme, Rosalii a Emmetta. Carlisle mě doprovodil k autu. Podal mi klíčky a dával poslední rady: "Kdyby se cokoliv dělo, nečekej na nic a odvez ji co nejdál. My to tady zvládneme.. Dám na Jaspera pozor.."
Objala jsem ho. Srdce se mi svíralo zlou předtuchou, ale snažila jsem se nedat na sobě nic znát.. Můj pohled zabloudil nahoru do patra. V okně našeho pokoje stál Jasper. Byl vážný a tak dojemně zranitelný. Měla jsem sto chutí zahodit klíče, vyběhnout schody a vrhnout se mu do náruče. Ať si Volturiovi přijdou, já ho neopustím... Ze všech sil jsem ovládla nutkavý pocit, nasedla do auta a nastartovala. Čekala nás dlouhá cesta.... 

"Kam jedeme?" prolomila Bella dlouhé ticho porušované pouze předením motoru. Přeřadila jsem a odpověděla: "Edward chtěl, abychom jeli někam, kde je hodně slunečno.. Kdyby se cokoliv stalo, Volturiovi neporuší pravidla a nevstoupí na slunce. Snad bys dokázala utéct..."
Bella naprázdno polkla. V hlavě ji vyplula vzpomínka na Phoenix. Před útokem Jamese ji prosluněné město neuchránilo...
"Jedeme do Las Vegas. Za den jsme tam.."
Bella se nesměle pousmála: "Nikdy jsem nebyla v Las Vegas. Jednou jsem Edwarda škádlila, abychom tam jeli a vzali se..."
Usmála jsem se na ni. Trochu se tím uvolnila atmosféra. To jsme obě potřebovaly.
"V jakém hotelu bys chtěla bydlet? MGM Grand, Venetian,..? Můžeme kamkoliv.."
Belle zazářily oči. Jména hotelů znala, patřily k nejslavnějším a nejdražším v celé Americe, ale proč si to nedopřát, když vlastním několik zlatých kreditních karet.

Nakonec jsme si vybraly MGM Grand. Byl dost velký a přeplněný. Lehce jsme se ztratily v davu..
Kdykoliv jsem měla vidění, zjevoval se mi pouze Demetri. Vypadal vždy klidně a vyrovnaně. Podle všeho na náš plán s Belliným úmrtím skočí. Přiblížila se doba, kdy se měl objevit...

Mezitím ve Forks

Celá rodina Cullenů byla nervózní. S Charliem situaci celkem snadno vyřešili. Bella mu řekla, že odjíždí s Alice na týden do Seattlu kvůli školnímu vědeckému projektu. Alice byla dost přesvědčivá v zahánění všech pochybností, takže nevolal do školy, jestli je to pravda. Zatím byl mimo nebezpečí...

Edward seděl v obývacím pokoji a otáčel mobilním telefonem v dlani. Před chvílí mu psala Alice, že Demetri na jejich plán skočí, ale i tak byl nervózní. Ostatní byli nahoře ve svých pokojích, Carlisle v práci, ale každou chvíli se měl vrátit.
Edwarda zasáhla cizorodá myšlenka. Okamžitě věděl, co znamená.. Demetri byl tady. Slyšel jeho myšlenky. Byl spokojený. Blížil se.

"Je tady!" zavolal Edward. Okamžitě se kolem něho shlukli ostatní. Ve všech tvářích se zrcadlila nervozita. Dokonce i Emmett, který za každé situace žertoval, zůstat nyní naprosto vážný.
"Carlisle ještě nepřišel.." řekla s obavou v hlase Esme. Rosalie ji povzbudivě dala ruku na rameno: "On přijde. Stihne to.."

Na příjezdové cestě se ozvalo vrčení motoru a ve vteřině stál ve vchodových dveřích Carlisle. Byl bledší než obvykle. To nebylo dobré znamení..
"Nevím, jak se to mohlo stát! Tohle Alice neviděla, ale je jich mnohem víc než jsme si mysleli.."

"Zdravím vás přátelé!" ozvalo se mu za zády. Všechny pohledy se otočily na řečníka. Demetri vypadal potěšeně. Jakoby přišel na návštěvu k přátelům, které dlouho neviděl.
"Je úžasné vidět vás takhle spolu. Až mi srdce plesá.. S vaším dovolením, půjdeme dovnitř."
Carlisle rezignoval a o krok ustoupil. Demetri vešel a za ním se objevily další známé tváře. Edward překvapeně promluvil: "Jane, Alec?"
Po nich vkráčeli ještě další čtyři neznámí upíři. Postavou velmi připomínali Emmetta. A nakonec se ve dveřích objevila Victoria. V tu chvíli všichni Cullenovi ztuhli.
"Překvapeni, že? To je práce Aleca. Vy to nevíte, ale on dokáže manipulovat se schopnostmi. Vyvolává iluze.. Proto vaše Alice neviděla, že přijdeme.. Dobrý trik!"
Edward pohlédl nervózně na Carlislea a ten pohled ho vyděsil. Carlisle byl stejně nervózní jako on.

"Nebudeme to zbytečně protahovat a sdělíme vám, proč jsme tady." pokračoval v přátelském tónu Demetri. Victoria se nepěkně usmála.
"Původně jsem měl přijet jen já, abych dohlédl, jestli jste splnili svůj slib, ale potom přijela do Volterry Victoria a pověděla nám nehezké věci.. Něco o tom, že jste zabili upíra!" jeho hlas se změnil, proplula do něj zlost.
Carlisle zbledl ještě víc..
"Ano už ti to došlo Carlisle? Porušili jste jeden z nejdůležitějších zákonů. Zabili jste nesmrtelného! Mám za úkol vás přivézt do Volterry, kde budete souzeni a po zásluze potrestáni!"
"Co tím myslí?" promluvila zděšeně Rosalie.
Demetri se na ni zářivě usmál: "Ty se nemusíš ničeho bát. Soud se týká jen těch, kdo byli přímo u toho.. Carlislea, Edwarda, Jaspera, Emmetta a Alice.. Vidím, že ta tady s vámi není. Jistě odvezla tu vaši lidskou dívku, ale věřím, že se k nám brzy připojí.."

V tom okamžiku všem došlo, o co tady jde. Strhl se zuřivý boj.. Ale Volturiovi měli situaci výborně promyšlenou. Obě strany si odnesly jen několik škrábanců. Obžalovaní byly chyceni a odvlečeni pryč. Muži drželi Esme a Rosalii tak dlouho, až byla jistota, že nemají šanci dohnat a osvobodit své druhy. Potom rychle zmizeli...

"Co se děje??!!" třásla se mnou Bella vyděšeně.
"NEEEE!!!" zakřičela jsem. Popadla jsem ji, nechala naše věci, kde jsou a utíkala k autu. V několika dalších okamžicích už jsme zastavolaly na letišti.
"Stalo se něco strašného!! Nechápu, proč jsem to neviděla dřív.. Oni si nepřišli pro tebe, ale pro Edwarda, Jaspera, Emmetta a Carlislea! Všechno je to kvůli té zmiji Victorii!!! Musíme okamžitě zpátky do Forks!"