Cítila jsem naději
		
		Autorka: Tracy.Hale
		 
		
		
		6. KAPITOLA - Události dne
		
		Byl to 
		příjezd ve velkém. Obrovská limuzína, ze které jako první vystoupí má 
		rudá lodička a potom já. Fotografům se div nerozbijou nádobíčka. 
		Fanoušci skandují. Ano, takže takhle nějak to vypadalo na premiéře 
		Rozbřesku.
		
		Kráčela 
		jsem po červeném koberci. Jared po mém boku a oba jsme se zářivě 
		usmívali do foťáků, až mi z těch blesků šla hlava kolem. Potom jsme 
		uviděli herce z Breaking Dawn a museli s nimi udělat společnou fotku. Po 
		mé pravici se postavila Nikki a ptala se mě, jak se mám.
		
		"Fajn a 
		co ty?" zamumlala jsem a házela dál zářivé úsměvy.
		
		
		"Taky... Rob pořád o tobě mluví. Kousla jsi ho?" zasmála se mi do ucha.
		
		Musela 
		jsem se tomu uchichtnout, ale dříve než jsem stačila odpovědět, jsem ho 
		uviděla. Přítomné ženy omračoval svou krásou, šarmem a britským 
		přízvukem. Když mě uviděl, zamával mi a postavil se vedle Nikki. Gesto 
		jsem mu oplatila. Když červený koberec skončil, přemístili jsme se do 
		sálu, kde se začal promítat poslední slavný díl. Počítá se, že utrhne 
		všechny rekordy v návštěvnosti kina. A všichni tomu plně věřili. Po 
		shlédnutí bylo všem jasné, že pokladničky kin se pěkně zatřesou. 
		Nejúžasnější filmové ztvárnění z celé ságy. A taky můj a Robův na konci. 
		Uronila jsem slzu a dříve než si toho mohl někdo všimnout, byla má tvář 
		suchá. Následovalo další focení a potom after párty, na které to jako 
		vždy všichni rozjeli. Poprvé jsem viděla tančit i Stephenie - komu by na 
		jejím místě do tance nebylo? Ale mé oči stále hledaly jednu jedinou 
		osobou, i když ta osoba byla mým očím ukradená - Roba.
		
		A potom 
		jsem ho uviděla a bodlo mě u srdce. Líbal se v boxu s nějakou blondýnou! 
		Jak... ach proboha! Nejvíce mě štve ta skutečnost, že mi to opravdu 
		vadí. Myslela jsem, že miluju Jareda a taky že miluju, tak proč mi pořád 
		na Robovi tak záleží?! To mi opravdu jaksi nedocházelo.
		
		
		Objednala jsem si na baru skleničku tvrdého alkoholu a na ex ji vypila. 
		Rob s blondýnou už byli rozmazaní a vše se nějak rozostřovalo. Myslím, 
		že jsem to s alkoholem přehnala. Poslední co ke mně zvenčí dolehlo, byl 
		hlas Jareda, i když už nevím, co říkal. 
		
		 
		
		
		* * *
		
		 
		
		Všude 
		se o tom píše. Maybe, zpěvačka a fanynka Twilight ságy se na premiéře 
		Rozbřesku zhroutila! Může za to alkohol nebo Robert Pattinson?, 
		zněly titulky článků.
		
		Jared 
		samozřejmě vyváděl. Tohle si teď nemůžu dovolit. Mám si prostě dávat 
		pozor a nepřehánět to s pitím. Je jako můj otec, už mi to vše leze na 
		nervy.
		
		"O co 
		jde? Mně to můžeš říct," zkoušel to Jared pořád. Někdy jsem neřekla nic 
		nebo aspoň ne pravdu. Byla jsem zmatená sama ze sebe. Miluju Roba nebo 
		Jareda? A i kdyby - ani jeden z nich o mně asi už nestojí. Takže jsou 
		zbytečné jakékoliv předpoklady. Mylné ještě k tomu. Ovšem přesto jsem se 
		jednoho večera, kdy zrovna Jared odešel domů, dovolala Robovi.
		
		"Maybe? 
		Uh, ahoj," uslyšela jsem jeho dokonalý hlas.
		
		"Ahoj, 
		neruším?" zeptala jsem se opatrně.
		
		
		"Vůbec!" jeho odpověď zazněla okamžitě, téměř ji vykřikl. No wow. Celkem 
		mě to překvapilo, ale zůstávala jsem v klidu - musela jsem.
		
		"No 
		víš... nechtěl bys... zajít někam ven? Pokecat, už jsme se dlouho 
		neviděli!" snažila jsem se znít nenápadně.
		
		"Ne, 
		naposledy před třemi dny... Jistě rád s tebou zajdu na pokec. Ale mám 
		čas až pozítří, nevadí? Je toho teď hodně... po té premiéře. Ty musíš 
		mít taky plný diář!" zasmál se.
		
		Jo, to 
		tedy mám. Ale na něj si udělat čas? Kdykoliv. On je asi jiného názoru...
		
		"Jo, 
		pozítří by to šlo. Tak zatím pa a měj se," ukončila jsem rychle hovor a 
		zaklapla mobil. Jakoby to bylo vypočítané, ozvalo se zaklepání. Byl to 
		Jared. V ruce nesl tác s jídlem a kafe.
		
		"Pro 
		koho to je?" vyhrkla jsem a pustila ho zase dovnitř. Obličej se mu 
		rozzářil. Přešel k posteli, sedl si na ni a podnos s jídlem položil 
		vedle sebe.
		
		"Pro 
		nás. Tak co jdeš jíst? Hmm, voní to skvěle," mrkl na mně a ukázal na 
		volnou postel. 
		
		S 
		úsměvem jsem si sedla a pustila se s ním do jídla. Byl strašně... hm, to 
		slovo jsem nemohla najít. Prostě Jared. Toho, kterého holky milovaly, i 
		když nebyl celebrita. Jsem ráda, že zrovna on je můj manažer. Díky němu 
		se mnou chtěla natočit Britney duet - zalíbil se jí totiž. Samozřejmě 
		jsem odmítla. Odkdy se dělá rock a pop dohromady...?! 
		
		"Slyšel 
		jsem, že s někým mluvíš," začal a nakrčil čelo.
		
		"Jo, s 
		kámošem," schválně jsem neřekla jméno. Proč? "Kdy?" "Pozítří." Zná mě 
		jako svý boty. Jak je to možné? On je prostě neuvěřitelný.
		
		"Zítra 
		nebudu k dispozici... chci se jít projít," napadlo mě.
		
		"Po New 
		Yorku? Znáš ho i poslepu," nechápal. "Zajedu si autem někam dál... do 
		přírody." Pokrčil rameny a vytáhl svůj iPhone. Všimla jsem si, že najel 
		na diář, vymazal pár poznámek a potom začal obvolávat lidi, s kterými 
		mám zítra schůzku. Pár celebrit a producenti. Přesunul vše na další 
		týden. Skvěle. Myslím, že výlet bude fajn. Už dlouho jsem nebyla v 
		přírodě. Co třeba zajet někam dál? Slyšela jsem, že ke skvěle v 
		Arostooku, ve státě Maine... a od New Yorku to není zase taková dálka. 
		Šest hodin autem...? Bude to hezký výlet.
		
		
		"Nechceš, abych jel s tebou?" nabídl mi. Já a Jared sami v lese byla 
		sice hezká představa, ale já se chtěla na chvíli osvobodit ode všeho. A 
		Arostook bude ideální - pro mě samotnou.
		
		
		"Promiň, ale chci si sama odpočinout," usmála jsem se na něj omluvně a 
		on ihned přikývl. Potom jsme dojedli jídlo a já se cítila strašně 
		ospalá... takže jsem si prostě lehla na postel a vzápětí usnula. 
		
		
		 
		
		
		* * *
		
		 
		
		Do 
		kufru auta jsem hodila batoh, který budu potřebovat na túru. Holka z 
		velkoměsta v lese. To bude zajímavé. Když jsem odjížděla z New Yorku, 
		připadala jsem si tak volná. Jeden den mám celý pro sebe... žádné 
		schůzky, žádná práce, žádný zpěv ani natáčení písniček... jen les a já. 
		Co více si přát? Doprava ani nebyla hustá, moc lidí teď na výlety zřejmě 
		nejezdí. Ale sluníčko se dnes tak krásně vyjasnila, až jsem se téhle 
		skutečnosti divila. Kdo by chtěl být zahrabán v New Yorku, když může být 
		v lese v Arostooku? Je tam prý krásně, to newyorčani netuší?