Cítila jsem naději

Autorka: Tracy.Hale

5. KAPITOLA - Srdce nelže

Procházeli jsme se nočním New Yorkem. Světla krásně zářila a tahle chvíle byla prostě dokonalá. Jako Robert vedle mě. Vždy když jsem na něj pohlédla, prolétl mnou takový záchvěv, že určitě není skutečný, až mi z toho pocitu bylo nevolno. Tohle se přece normálně nestává. Fanynkám se sny neplní.

"Jak dlouho je vlastně Jared tvůj manažer?" zeptal se mě najednou tím krásným sametovým hlasem, jaký byl vždy připisován Edwardovi.

"Přes 5 let. Od samého začátku. Je jako můj otec, bratr a kámoš dohromady," odpověděla jsem po pravdě. Docela mě mrzelo, když mi došlo, že jsem ještě dnes žárlila na něj a Aliciu. Má svůj vlastní soukromý život.

"A tvůj manažer?"

Uchichtl se: "Teprve nedávno."

Usmála jsem se a zastavila u lavičky. Automaticky se posadil, ale já zůstala stát na místě.

"Nesedneš si?" divil se.

Zavrtěla jsem hlavou.

"Když sedíš, nemáš tak krásný výhled na New York. Někdy cítím, jak se mi tou krásou podlamují kolena a to na lavičce nezažiješ, víš?" připadala jsem si jako blázen. Nevím proč, ale když jsem s Robem, mám děsně poetický řeči. Měla bych si dát pauzu a polít se pořádně ledovou vodou, aby mě to konečně přešlo. On k mému překvapení vstal z lavičky a stoupnul si vedle mě.

"Máš pravdu," nahodil svůj oslnivý úsměv a mně se teď nepodlamovaly nohy jen z krásy New Yorku. Zdálo se mi to, nebo mě právě chytil za ruku? Podívala jsem se ke kolenům. Chytil! Nenápadně jsem vykulila oči. Oh proboha. Tohle se mi určitě zdá. Je to až moc... perfektní.

Cítila jsem jeho dech tak strašně blízko. Sice nevoněl tak krásně medově jako Edwardův (jak Bella popisuje v knize), ale voněl hezky. Podívala jsem se na něj a on trochu přivřel oči. Ne aby mě mohl políbit, ale jakoby chtěl vidět vše ostřeji nebo rozmazaněji. Potom je zase zeširoka otevřel a byl až moc blízko... Instinktivně jsem se k němu naklonila a on udělal to samé. Zavřela jsem oči a potom ucítila tu smršť nádherného polibku.

* * *

"Maybe, proč mi už od včerejší noci nezvedáš mobil?" uslyšela jsem Robův hlas za dveřmi mého bytu. Jared mu šel otevřít.

"Odcházíš vůbec někdy?" slyšela jsem ještě Robův sarkasmus.

Povzdechla jsem si nad tím a sama si kladla otázky, proč mu ten mobil nezvedám. Nemůžu s ním přece chodit. Byl to jen jeden polibek. Já ho nemiluju, je jen můj idol. Vím to. Když vešel, nahodil ten svůj dokonalý úsměv, kterým ovládá všechny kolem. Ale mě už ne.

"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho na oko zmateně.

"Maybe, co se děje? Volal jsem ti. Nechceš někam zajít?" Při tom hodil zuřivý pohled na Jareda, který stál hned vedle nás a vše poslouchal.

"Já se ti ozvu, okay? Jedu teď na turné po Evropě, hned zítra... vrátím se za tři měsíce." Což byla pravda. Velké evropské turné - už zcela vyprodané. Rob nahodil velmi zmatený výraz a naráz zesmutněl.

"Já myslel, že... no víš... dobře. Měj se," vstal a bouchl za sebou dveřmi.

"Myslím, že jsi právě ztratila muže, který tě hodně hodně miluje," pronesl Jared a pustil televizi.

Toho jsem ztratila včera odpoledne, napadlo mě, když mi představil svou novou přítelkyni. S jedním rozdílem - že Jared mě tedy rozhodně nemiluje.

"Dávej pozor, abys ty za chvíli neztratil nějakou končetinu, až ti ji utrhnu, Jarede," zakřenila jsem se na něj. Opravdu mi teď došla ta krutá pravda...? Že miluju Jareda? Žádný Rob ani Edward. Z oka se mi skutálela po tváři slza. Rychle jsem ji setřela a odešla do koupelny. Tohle bude ještě dlouhý a namáhavý den.

* * *

Jared mně objal a popřál mi hodně štěstí.

"Díky," zamumlala jsem a utíkala vstříc rozbouřenému davu v Paříži. Tihle fanoušci byli úžasní. Zahrála jsem pár nových písniček z nejnovějšího alba a potom hodila pár starých kousků. Dav opravdu šílel. Takhle to pokračovalo v Londýně, Barceloně, Praze, Mnichově, Helsinkách a pár dalších městech.

Vůbec poslední koncert se odehrál v Amsterdamu. A potom byl turné konec. Tisíce kilometrů, vyzpívané hlasivky a pořádná show - a jede se zase domů.

"Bylo to super, nejlepší turné ze všech minulých," prohlásil Jared v letadle.

Přikývla jsem a měla sto chutí spát.

"Jsi unavená?" nedal si pokoj s otravováním. Letuška zrovna přinesla kafe. Měla jsem chuť mu ho chrstnout do obličeje.

"Ne, to teda nejsem!" skoro jsem zakřičela. Samozřejmě ironicky. Dosáhla jsem jen Jaredova úšklebku a dalšího brbolení.

Ale jedna věta mě přece jen zaujala: "Rozešel jsem se s Aliciou."

Otevřela jsem oči. Bude trapné ihned zareagovat? "Opravdu? Kdy? Proč?" Ok, bylo to více než trapné.

"Před týdnem kvůli pracovnímu vytížení. Ona se stejně stěhuje někam do Jižní Ameriky."

Zabručela jsem a dělala, že mi to je strašně líto. Samozřejmě že bylo - na jednu stranu. Ovšem na druhou stranu mi došla jedna malá skutečnost - Jaredův sexy zadek je zase volný! Když jsme konečně přistáli na letišti a já ucítila tu krásnou vůni domova, byla jsem více než šťastná. Ihned jsme limuzínou jeli ke mně domů a Jared mě celou unavenou uložil do postele. Zamumlala jsem něco mezi "dík" a "to je dobrý" a vzápětí usnula.

Vzbudila jsem se - vlastně ani nevím kdy - a Jared byl stále vedle mě. Seděl mi zase u noh a opět cvakal na svém iPhonu.

"Mohl ses vyspat."

"Spal jsem..." zamumlal a dál mi nevěnoval pozornost. "Zítra je premiéra Rozbřesku. Máme pozvánku. Už jsem ti vyzvedl katalog od Valentina. Nějaké šaty si vyber a já pro ně pojedu... Bude to červený koberec se vším všudy. Má přijít i Madonna," usmál se hodil mi katalog přímo na hlavu.

Už ani nevím, jaké jsem si vybrala, ale vím, že byly dokonalé. Možná mi dokonce bude něco poprvé v životě slušet.