Cítila jsem naději

Autorka: Tracy.Hale

21. KAPITOLA - Přijmi svůj osud

Otevřela jsem domovní dveře a za nimi stál policejní ředitel. Nášivka na jeho uniformě hlásla: "Ch. Swan"

Hlasitě jsem polkla a pustila ho s úsměvem dovnitř. "Jsem ráda, že jste přišel. Posaďte se, hned vám zavolám bratra."

Potom jsem lidskou chůzí vystoupala nahoru a tahala Jareda do obývacího pokoje. Nakonec poslechl a sešel za Charliem. Slyšela jsem, že se pozdravili a začali mluvit o problému s bezpečnostními dveřmi. Já mezitím přemýšlela, proč se to vše děje. Je to tak přesné! A jak je možné, že nikdo z Forks tohle netuší? Jakoby celosvětový hit Twilight sága vymizel z pokladen! Je to pomalu k neuvěření. Posadila jsem se k notebooku a našla kontakt na knihkupectví ve Forks. Místo napsání e-mailu jsem rovnou zavolala na telefonní číslo.

"Dobrý den, knihkupectví Waldenbooks, přejete si?" ozval se v telefonu hlas prodavačky.

Zhluboka jsem se nadechla a začala: "Zdravím, chtěla jsem se zeptat, zda máte knihu Twilight? Je to sága..." Slyšela jsem, jak cvaká do klávesnice.

"Bohužel, je mi líto. Zkusím vás přepojit do centrálního knihkupectví ve Washingtonu, chcete?" Hned jsem souhlasila a vyčkávala. Takže tady tu knihu nemají. Možná jen vymizela z pokladen... nebo spíše bych ji měla sehnat v antikvariátu... od jejího vydání uběhlo už tolik let... Po chvíli jsem slyšela další hlas, tentokrát mužský: "Dobrý den, centrální knihkupectví a dodejce knih ve státě Washington, co pro vás mohu udělat?"

"Dobrý den, přepojili mě k vám z knihkupectví Waldenbooks ve Forks. Sháním knihu Twilight, je to první díl ságy."

"Jistě, hned ji zkusím vyhledat v naší databázi..." Dobře. To vypadá nadějně. Možná by mě mohl přepojit na antikvariát... klidně obvolám celou Ameriku, dokud nenajdu jediný výtisk Twilight ságy!

"Lituji... Jaký je spisovatel knihy?" ozval se ten mužský hlas. Chtělo se mi vzteky brečet. "Stephenie Meyer," zabručela jsem a vyčkávala dál.

"Nic... Jedině kniha The Host... tu nehledáte?" optal se.

"Ne... a nevíte, kde jinde bych ji mohla sehnat? Není možné, aby v celém Washingtonu nebyla!"

"Jistě... jedině zkusit zavolat do antikvariátů... ale pokud to byl hit, neměl by se tak rychle ztratit." Hm, má slova... akorát se tak asi stalo...

"Jistě, tak děkuju. Zkusím to ještě jinde. Nashle." Nečekala jsem, až odpoví a ihned jsem hovor ukončila. To je teda pěkně na nic... Jedině najít tu knihu přes internet! No jistě! Že mě to nenapadlo dříve! Najela jsem na google a ihned zadala do vyhledávače

"Twilight". Vyčkávala jsem a potom mi naběhlo pár stránek... nikde ani zmínka o celosvětovém hitu! Jenom něco o hře Ring 2 Twilight of the Gods a potom nějaká hudební skupina. Co se to děje? Jak je možné, že se Twilight ztratil z povrchu Země?! Zkoušela jsem ještě najít něco pod S. Meyer, ale o Twilight žádná zmínka! Jak je to možné? Musím to okamžitě říct Jaredovi. Vstala jsem od notebooku a doslova sletěla dolů. Ještě byl u nás Charlie Swan. Proběhl mi mráz po zádech - je osud Belly v rukou těch jedinečných, kteří znají Twilight? Mám snad postupovat podle knihy a najít jí Edwarda? Možná je to má životní zkouška.

"Snad neruším... Mohla bych s tebou na chvíli mluvit, Jarede?" Jen přikývl a omluvil se z konverzace s Charliem Swanem. Přešli jsem do kuchyně.

"Co se děje?" zasyčel.

"Tomu neuvěříš! Twilight sága zmizela. Ze světa! Nikdo ji nezná, jakoby ani nikdy neexistovala!" začala jsem mu vše líčit včetně mých hovorů a hledání na internetu.

"No wow... To je zvláštní... Co s tím teď?"

Nerozmýšlela jsem nad odpovědí dlouho: "Myslím, že mám nadlidský úkol. Bella a Edward - ti dva musí být spolu, jak se to píše v knize."

* * *

Jared samozřejmě nesouhlasil. Kdybych vyhledala Edwarda, Jared by byl mrtvý. Nejenom že mě přeměnil - on mě i unesl. A teď mě vězní ve Forks. Samozřejmě jsem pořád přemýšlela nad útěkem, ale teď jsem se spíše zaměřovala na úkol, který mi zřejmě byl určen. Co by chtěla Stephenie? Aby její všechny postavy ožily? Opravdu by to tak chtěla? A jakou roli bych ve všem hrála já? Nicotná Maybe... Všechno přemlouvání Jareda bylo zbytečné. Nikdy mě nepustí. Nikdy nedovolí, abych Edwarda a ostatní vyhledala. Musím utéct a musím to udělat hned teď. A pokud se plán zkazí - budu muset Jareda zabít. Sice už nejsem novorozená, ale síly mám stále dost. A pokud bych se napila lidské krve, v souboji bych zvítězila. Velmi se mi to příčí, ale já prostě osudu musím pomoct. Už taková jsem.

Jednoho dne jsem místo školy zamířila rovnou na letiště. Odtud následovala dlouhá cesta do New Yorku. Kde bych měla Edwarda a Roba hledat? Ve starém bytě? Kde můžou být?! Byla jsem zoufalá... přece se po nich taky neslehla zem. Když už jsem každé místo v New Yorku prohledala a byla jsem přesvědčená, že už je nenajdu, napadlo mě, že bych se mohla ještě naposledy podívat na krásný newyorský výhled. Šla jsem na místo, kde jsem s oblibou chodila jako člověk. Posadila jsem se na jednu z mnoha laviček a přemýšlela. Co teď mám dělat? Osud mi přihrál karty do klína a ani mi nepomůže? Jak mám asi pomoct já jim?! Edwardovi a Belle?! A sobě... i když na mě teď nezáleží. No a, že jsem ztratila muže svého života... Roba... Ach, proč je mi teď ze všeho tak hrozně?! "Neruším?" ozvalo se za mnou. Tohle byl jedině hlas z nebe. Hlas jediného člověka na světě. Tenhle hlas bych poznala na míle daleko... Je možné, že se mi to nezdá?!