
		
		 
		
		Čeho se mám bát
		
		Autorka: Elisse
		
		 
		
		4.kapitola – Ne dnes !
		
		BELLA
		Seděla jsem 
		v obýváku na gauči a už zase přemýšlela. Charlie byl ve službě , když na 
		příjezdové cestě zastavilo auto. Zvědavě jsem se zvedla a přešla ke 
		dveřím , které jsem tak dychtivě otevřela. Čekalo mě překvapení v podobě 
		Mika , který otevřel dveře od nějakého auta ( vážně jsem nechtěla 
		sledovat značku toho auta , protože jsem na auta úplně levá) a pak je 
		zprudka zabouchl.
		,, Á Bello. 
		Jdeš mi naproti ,“ zajiskřilo mu v očích. Jeho ruce zajeli do kabátu , 
		ze kterého – jak jsem po chvíli poznala – vytáhl zbraň. Byla to pistole 
		a tou namířil na mě.
		,, Nastup do 
		auta ,“ poručil mi již ne tak příjemným tónem.
		,, Charlie je 
		doma ,“ pokusila jsem se ještě zachránit a udělala nepatrný krok dozadu.
		,, Už ti 
		někdo Bells řekl , že jsi špatná lhářka ?“
		,, Ne ,“ 
		odporovala jsem.
		,, Ale jsi ,“ 
		zdůraznil a nebezpečně se ke mně přibližoval. ,, Nastup do toho auta !“
		Udělala jsem 
		krok dopředu a pak ještě jeden. Popadl mě za ruku a odtáhl k autu. 
		Neomaleně mě hodil na zadní sedadlo. Přistála jsem na Angelině a 
		Jessičině klíně. Obě byly stejně vystrašené jako já. Mike byl ve vteřině 
		u dveří řidiče a hupsl za volant.
		,, Na tenhle 
		den jsem se vážně těšil ,“ smál se sám sobě a pak nastartoval.
		,, Kam jedeme 
		?“ zeptala se jako první Angela.
		,, Do 
		Forkského lesa ,“ zasmál se Mike a já pochopila o co jde.
		,, Ty vrahu 
		,“ zaječela jsem a vzápětí jsem zmlkla. Teprve teď mi došlo ,že jeho 
		další oběti budeme my 3. Ne , to se nesmí stát – NESMÍ !
		Jessica na mě 
		zděšeně pohlédla a Angele začaly téct slzy. Nebrečela , jen jí voda 
		pokropila obličej. Chtěla jsem taky brečet , ale já nás z toho vysekám. 
		To sotva – šeptal mi jeden hlásek. To zvládneš – šeptal druhý. Už jsem 
		asi musela zcvoknout , protože to vypadalo jako v těch filmech , ve 
		kterých se člověku na rameni objeví jeho anděl a čert a diskutují o tom 
		, co je pro něj lepší. V mém případě zachránit nás. Ale copak to dokážu 
		já ? Ta která neustále zakopává o své nohy nebo o nohy někoho jiného ? 
		Já nejsem ta správná , která by nás měla zachránit.
		,, Jsme na 
		místě ,“ zachechtal se po chvíli Mike , když zastavil na lesní cestě.
		,, Tak a 
		dovolte mi , abych vám řekl něco o tomhle strašidelném lese. Vypráví se 
		tu o pár záhadách. Jednou z nich jsou ty vraždy , ale pro vás už jsou 
		vyřešené ,“ zašklebil se.
		,, Taky se 
		říká , že tu žijí zubatci ,“ přitiskl si prsty k tubům a otočil se na 
		nás. Vypadal jako … upír.
		,, Ale než 
		vás najdou , budete už mrtvé ,“ zasmál se. Neviděla jsem , že by se 
		někdy tak smál. Tedy tak často. Pak vytáhl pistoli a namířil jí na nás. 
		,, Čas vystupování ,“ zamračil se a ukázal ke dveřím. Jessica otevřela 
		dveře a vyšla ven , do té zimy. Pak jsem vylezla já. To bylo poprvé co 
		jsem se bála o svůj život. Angela vylezla za námi a brečela. Teď už 
		doopravdy i se vzlyky. Přešla jsem k ní. ,, To bude dobré Angelo. To 
		bude dobré ,“ konejšila jsem ji a objala. Jessica za námi přiběhla a obě 
		nás objala. ,, Budete mi chybět holky ,“ zavzlykala Angela.
		,, Ty nám 
		taky. A Jess , mrzí mě to ,promiň “ omluvila jsem se.
		,, Mě taky 
		Bells ,“ přiznala a taky mě objala.
		,, Tak , 
		konec loučení , jde se ,“ zavelel Mike a strčil do mě pistolí. Šla jsem 
		pomalu a dávala si velký pozor , abych neupadla. Přede mnou šla Jess a 
		ještě před ní Angela , která nezadržitelně vzlykala.
		,, Co tě 
		přimělo , abys začal vraždit ?“ začala jsem s výslechem Mika. 
		Potřebovala jsem se nějak odreagovat před svou smrtí.
		,, Vlastně 
		ani nevím ,“ přiznal Mike.
		,, Miluješ mě 
		?“ zeptala jsem se. Napadl mě geniální plán. Mohla bych , kdyby řekl ano 
		, ho políbit. Při tom mu sebrat zbraň a všechny nás zachránit.
		,, Ano , ale 
		ty mě ne ,“ přitakal a pak jsem to udělala. Se skrytou nechutí jsem se 
		otočila a políbila ho. Pistoli jsem teď měla přiloženou ke břichu.Jednou 
		rukou jsem ji pak hodila na zem a nohou odkopla do houští opodál. Mike 
		mě okamžitě přestal líbat a rozběhl se pro svou zbraň. Teď nebo nikdy : 
		,, Utíkejte ,“ zakřičela jsem a začala utíkat na jinou stranu , než jsme 
		šli. Zpět k autu… Za sebou jsem neslyšela nikoho ,ale po chvíli v dálce 
		se ozvalo odhrnování kapradí. Dohání mě , pomyslela jsem si. 
		Doběhla jsem na nějaké prázdné místo. A tam stál nejkrásnější člověk , 
		jakého jsem kdy viděla. Když mě spatřil ,začal se usmívat. Zastavila 
		jsem se i když to znamenalo smrt.
		,, Bello ,“ 
		vykřikl šťastně. Neznám ho , jak to že on zná mě ?
		 
		
		EDWARD
		Na plácku 
		beze stromů a nedýchal. Přemýšlel jsem , jestli Bella ještě bydlí u 
		Charlieho. Tam bych měl začít pátrat. Tak jak mi to přesně řekla. Ještě 
		si její slova pamatuji. Doprovázely je podivné skřeky a pak Bella 
		znehybněla a její tělo prostě zmizelo. Ta slova zněla : ,,Ať už Edwarde 
		zapomenu , nebo ne , musíš mě najít a přimět mě , abych tě znovu 
		milovala , protože já to bez tebe nevydržím. Pokud zmizím , řekni 
		Charliemu , že jsem od vás utekla a že mě přivedeš zpět , což uděláš. 
		Miluju tě !“
		Ještě teď se 
		mi chvěje žaludek. Pak cosi zašustilo a z lesa vyběhla ona. Byla 
		nádherná ,ale k smrti vystrašená. Chvíli jsem nevěřícně zíral a pak se 
		usmál. Jsem šťastný , skákal bych ,ale teď jsem potřeboval vědět jediné.
		,, Bello ,“ 
		začal jsem , ale ona se zatvářila nechápavě. Chvíli jsme oba mlčeli , 
		neschopni ani jeden nějakého slova. Poté prolomila ticho ona.
		,, Já vás 
		neznám jak to ,že vy …“ nedořekla to , protože jejím ramenem prolétla 
		kulka a ona s výkřikem padla k zemi.
		,, Bello ne 
		!“ zakřičel jsem.
		 
		
		BELLA
		Stála jsem 
		tam a pak mi ramenem projela kulka. Věděla jsem to , protože jak jinak 
		bych se mohla svíjet na zemi v šílených bolestech. Nachytala jsem se jak 
		křičím , tak jsem svou pusu zaklapla a zuby tiskla k sobě. Nevěděla jsem 
		jak se u mě vzal tak rychle , ale najednou u mě klečel ten kluk. Zvedl 
		mě do náruče a to bylo poslední , co jsem si pamatovala , než jsem mu 
		v náručí upadla do komatu. Pak jsem se , ale zase probrala. Stále na tom 
		samém místě.
		,, Angela , 
		Jessica , taky je zabije ,“ křičela jsem hystericky. ,, Pomoc jim.“ 
		Tykala jsem mu. Vykat mu by mi přišlo divné.
		,, Pomůžu ,“ 
		slíbil ,, ale teď zachráním tebe.“
		,, Ne ,“ 
		vzdorovala jsem.
		,, Bello , 
		prosím .“
		 A pak jsem 
		se zase propadla do tmy , ze které jsem se neprobrala. Ne dnes.