Budoucí upíří hvězda

Autorka: Elisse

4.kapitola – Ztráty a nálezy

( Autorka : Nahoře na obrázku je holka , která se mi perfektně hodila do role Demi ! Je na to naprosto perfektní. Možná poznáte kdo to je. Já ji poznala hned.)

,, Podle mě je mnohem víc ,za co stojí žít ,“ zvedla jsem prsty připravená je všechny spočítat.

,, Tak povídej ,“ zívla znuděná Rosalie a pohrávala si s Emmettovými vlasy. Jemu to zjevně nevadilo , že je Rosaliin panák na úpravu.

,, Takže ,“ pokrčila jsem první prst ,, můžeš najít člověka , kterého budeš milovat. Za druhé ,“ druhý prst šel nemilosrdně dolů ,, můžeš vydělávat peníze , za které si pak koupíš dům , kde s tím dotyčným budeš žít. Za třetí ,“ třetí prst už klesal ,, si můžeš udělat řidičák. Za čtvrté“ hodila jsem dolů celou ruku ,, můžeš žít věčně. Co by za to někteří lidé dali.“ Rosalie se přestala hrabat v Emmettových vlasech a zvědavě zvedla hlavu.

,, Jsi si tak jistá ?“ její tón se mi nelíbil. Nemá mě moc v lásce , což chápu , ale vždyť tohle všechno , co jsem řekla je pravda.

,, Ano , jsem ,“ odpověděla jsem rázně a natáhla se abych si mohla pohrávat s Edwardovými vlasy. Alice seděla v Jasperově náručí, jako by jí tahle debata nebavila. Když jsem se dotkla Edwardových bronzových vlasů , projel mnou takový divný pocit. Jiný , než kdybych se dotkla Emmetta. Edward se na mě otočil , ale jen se usmál a ještě blíže mi nastavil hlavu. Začala jsem se soustředit jen na jeho rozházené vlasy a mírně vyplázla jazyk , na náznak toho , že se soustředím. Vzala jsem pár pramenů a přehodila je na druhou stranu. Skončila jsem po chvíli , ale to už Edward vypadal jako někdo úplně jiný.

,, Docela slušný ,“ zachechtal se Emmett a hleděl upřeně na Edwardovy vlasy. Edward měl na hlavě malého kohouta a některé vlasy mu padaly do obličeje. Odfoukl je a zadíval se nahoru. Zašilhal , aby uviděl alespoň kousek toho kohouta co má na hlavě , ale jak to tak vypadalo , spíš četl moji mysl.

,, Měli bychom jít na lov ,“ prolomil chvilkové mlčení Emmett a já vehementně přikývla. Neměla jsem chuť tady sedět , zvlášť když jsem měla takovou žízeň.

Vyšvihla jsem se na nohy , ale přerazila se o Edwarda , který seděl přede mnou.

,, Pozor ,“ vykřikl když jsem mu kopla do zad.

,, Promiň ,“ omlouvala jsem se ihned. Zadíval se na mě  jeho oči měli barvu kalafuny (=D).

,, Nic se nestalo “

,, V to doufám “ oplatila jsem mu v mysli.

Jen se usmál a vyhoupl se ladně na nohy. Všichni na nás zírali , ale mě to nevadilo.

,, Jdeme ?“ zahřměl Emmettův hlas , plný nedočkavosti.

,, Možná ,“ zašeptala jsem. ,, Vlastně já nepůjdu.“

,, Já taky ne ,“ přidal se Edward a sedl si zpět.

,, Jak chcete ,“ zasmála se Alice a spiklenecky na mě mrkla.

,, Tak si to tu užijte “ poslala mi v mysli. Potichu jsem zavrčela a vrhla po ní vražedný pohled. V její mysli byla slyšet ironie. Co si sakra myslí , že budeme dělat ?Všichni se vyřítili z dveří a zbyl po nich jen prach. Tedy pokud mi rozumíte …

,, Co budeme dělat ?“ vypadlo z Edwarda jen chvíli potom , co vyletěli z domu.

,, Já bych si povídala ,“ usedla jsem na gauč a nervózně si točila vlasy na prst. To je poprvé co jsem s Edwardem sama doma. Úplně sama ne kdybych počítala Esme dole.

,, Tak si budeme povídat i když je to mírně nesmyslné , když si umíme číst myšlenky .“ Oba jsme dostali záchvat smíchu.

,, Je to fakt. Já bych chtěla vědět něco o vaší rodině. Jsem tu nová a moc toho přeci jen nevím.“ Zamyšleně vyhlédl z okna.

,, Co přesně chceš vědět ?“

Chvíli jsem mlčela , protože jsem usilovně přemýšlela. ,, Já vlastně nevím ,“ vypadlo ze mě po chvíli. ,, Chodíte do školy. Jak to , že dokážete tak perfektně ignorovat tu vůni ?“

Jeho oči se obrátily na mě a intenzivně na mě hleděli , jako by se do mě snažily vypálit díru.

,, Musíš v tom mít praxi. Taky se to někdy naučíš. Teď tě ale necháme doma , protože je to pro tebe nové a stále máš červené oči ,“ ukázal na moje zorničky , které se okamžitě stáhly.

,, Ehm … Když já … nevím jak to tady přežiju bez vás. Umřu nudou.“

Soucitně mě vzal okolo ramen. ,, Přežiješ , protože jinak si nedovedu představit , jak chceš strávit celou věčnost. Budeš se nudit ?“ Jeho slova mě zasáhla. Vlastně má pravdu. Když se budu nudit jedno dopoledne , tak co budu dělat celou věčnost ? Nudit se ?

,, Máš pravdu ,“ přikývla jsem. ,, Vlastně to tu skoro neznám. Provedeš mě po domě ?“

,, Jistě ,“ zvedl se a já se vymrštila vedle něj. Vyšli jsme ze dveří a on mě provedl po celém domě. Stejně jsem ho moc neposlouchala , jen sledovala okny sluneční světlo. Přesně jak říkali v počasí : ,, Dnes i zítra bude celý den slunečno , nebe bez mráčků.“

Jako by nestačilo , že za pár týdnů budou prázdniny. Děti pojedou k moři a my zůstaneme tady , skryti před paprsky a celý den budeme dělat věci , které mě vůbec nebaví !

,, Tak , co říkáš na náš dům ?“ zeptal se mě z čista jasna Edward a já hlavu přetočila na něj.

,, Ty jsi mě neposlouchala “

Chtěla jsem odpovědět promiň , ale bylo to zbytečné. Jemu to stejně nevadilo.

,, Víš , popravdě bych si ráda zahrála nějakou hru.“ V jeho očích se zablýsklo a jeho úsměv se náhle rozpínal od ucha k uchu.

,, Jak myslíš ,“ zasmál se. ,, Nevadí , že vyhraju ?“ škádlil mě a rozběhl se nahoru. Vystřelila jsem za ním jako střela a vlétla do pokoje. Seděl u stolku , na něm už měl připravenou hru.

,, Dostihy ?“ žasla jsem. Tuhle hru jsem nehrála od mých 10 let. Tehdy jsem porazila mámu i když měla Narciuse a Napoli.

,, Ano , moje oblíbená hra.“ Ha , jeho oblíbená hra. A já ? Já milovala Aktivity. Někdy mi máma říkala , že bych se uplatnila jako herečka , jenže já měla jasný cíl – zpěvačka. Chtěla jsem něco prohodit , ale pusa mi sklapla  když jsem si uvědomila , že si vlastně budeme číst myšlenky navzájem.

,, To je děsně nefér víš ?“ zkusila jsem na něj svoji osvědčenou techniku. Nevěřila jsem , že by se chytil , ale přesto jsem to zkusila.

,, A co jako ?“ nechápal , ale zjevně to jen hrál , protože jeho úsměv byl čím dál tím širší. Jenže to nebylo nic dobrého , protože když máte úsměv od ucha k uchu a stále ho zvětšujete , je tu veliká pravděpodobnost , že se vám pusa roztrhne. V jeho případě jsem si tím byla jistá.

,, Že si čteme myšlenky. To je fakt nespravedlivé ,“ hrála jsem naštvanou , ale přitom se mi tahle schopnost zamlouvala. Neměla jsem před ním žádné tajemství a on přede mnou. Byli jsme hotové duo , které se k sobě hodilo … Ale on mě miluje jako sestru a já jeho jako bratra. Z toho nic nebude ani kdybych chtěla.

,, To je ,“ souhlasil , ale nic jiného k tomu neřekl. Velmi chabý názor.

,, Tak s tím něco uděláme .“

,, A co ?“ zajímal se najednou. Začala jsem přemýšlet jak nejlépe jsem mohla. Když mi čte myšlenky automaticky , nedá se s tím nic dělat. Ale já se na něj nemusím koukat , tím bych nečetla jeho mysl. Tím pádem by však byla hra nevyvážená.

,, S tebou se prostě nedají hrát hry ,“ shrnula jsem svoji teorii a jeho úsměv náhle zmizel , ale nenahradil ho naštvaný výraz. Jen o hodně menší úsměv , který už nevypadal tak nebezpečně.

,, Myslíš ,“ potutelně se usmíval a pak popadl polštář a hodil ho po mně. Stačila jsem se vyhnout jen o kousek a okamžitě jsem ho popadla zpět. Nikdy by mě nenapadlo , ani v těch nejbláznivějších snech , že budu s Edwardem hrát polštářovou bitvu. Chvíli jsem vedla o počet úderů já , potom on a nakonec jsme za chvíli házeli vším. Tedy vším , skoro vším. Jen tím , co by nám neublížilo nebo to co by neublížilo samo sobě.

,, Vedu ,“ zakřičela jsem šťastně , ale to mě potom Edward strhl na zem a začali jsme se šíleně řehtat , jako malé děti. Měli jsme obličeje tak blízko. Stačilo jen mírně natáhnout hlavu , dotknout se jeho rtů … , Přestaň !´ křikla jsem na sebe. Je to tvůj bratr , který tě má rád jako sestru.

,, Eh ,“ zvedla jsem se a zvětšila prostor mezi námi alespoň na metr.

,, Teď jdu k sobě na počítač ,“ ušklíbla jsem se a vyšla ze dveří. Zatočila doprava , chvíli šla a byla jsem u sebe. Usedla jsem za počítač a zapnula ho. Trvalo jen chvíli , než se načetl a pak jsem zapnula internet.

Ztratila se 18let stará dívka. Jmenuje se Avril.

Rozklikla jsem si ten článek a tam byla moje obrovská fotka. ,,A sakra ,“ vypadlo ze mě.

,, Děje se něco ?“ uslyšela jsem za sebou Edwardův hlas a tak jsem okamžitě zavřela článek.

,, Ne nic ,“ zkoušela jsem na to nemyslet.

,, Tak co ,“ nedal se odbýt Edward a tak jsem pustila moji mysl na plné obrátky.Chvíli jen poslouchal a koukal do prázdna a pak se konečně vzpamatoval.

,, Nikdo neví že jsi tady. Nemáš se čeho bát.“

,, Nebojím se o sebe. Co když mě nenajdou ? Co máma , sestra ? Co když po mě bude pátrat policie nakonec mě najdou a budou vědět , že jsem upír.“

Jeho pohled sklouzl na mě a hluboce se mi zadíval do očí.

,, Oni tě nenajdou.“

Náhle se rozrazily dveře do pokoje a v nich stál Emmett. ,, Máme jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Kterou dříve ?“

Chvíli jsem přemýšlela. ,, Tu špatnou.“

,, Je to upír.“

,, A teď tu dobrou ?“ Tušila jsem , že se dozvím kdo.

Do místnosti vpadl mě ne úplně cizí upír. Chvíli jsem přemýšlela jestli mám být šťastná. Nakonec ze mě vypadlo : ,, Demi ?!“