Better Than Me
Autorka: Whitelight72
Překlad: Akka
Písnička: Better Than Me od Hinder
I think you can
do much better than me
After all the lies that I made you believe
Guilt kicks in and I start to see
The edge of the bed where your nightgown used to be
Myslím, že máš na
víc, než jsem já
Po všech těch
lžích, kterým jsem tě přinutil uvěřit
Zaplavuje mě vina
a vidím
Kraj postele, kde
bývala tvá noční košile.
Seděl
jsem na houpací židli v jejím pokoji. Zrovna byla ve škole, ale její
budík mi řekl, že se brzy vrátí. Malá část mého já stále doufala, že
mě tenkrát v lese poslechla, že se posunula dál a že je teď s někým
jiným.
Ta
převládající část mého já na tu druhou křičela. Tahle část věděla,
že vidět Bellu s někým jiným, s kýmkoliv, kdo by nebyl já, by mě
zabilo; protože pro tohoto anděla nikdo nebude nikdy dost dobrý.
Kdo by
to byl? šeptala ta menší část. Mike Newton? Ne, tak nízko by
neklesla. Tyler Crowley? Ne po tom incidentu na stužkovací
slavnosti. Ne, jediný, kdo by u ní měl šanci by byl Jacob Black.
I told myself I
won’t miss you
But I remembered what it feels like beside you
I really miss your hair in my face
And the way your innocence taste
And I think you should know this
You deserve much better than me.
Říkal jsem si, že
mi nebudeš chybět
Ale vzpomněl jsem
si, jaké to je být vedle tebe
Vážně mi chybí
tvé vlasy vlající mi do tváře
To, jak chutná
tvá nevinnost
A myslím, že bys
to měla vědět
Zasloužíš si
někoho o tolik lepšího, než jsem já.
Ta větší
část se chtěla znovu hádat. Jacob Black je moc mladý. Bella je o tři
roky starší než on.
Ano,
souhlasila ta menší část. Ale jí na věku moc nezáleží, že ano?
Tobě je víc než sto let.
To je ale
něco jiného – znovu ta dominantní část. Fyzicky je mi pořád
sedmnáct. A fyzicky je on pořád o tři roky mladší.
No,
pokud chceš spoléhat na fyzické atributy, bude asi o něco starší než
ona. Ten kluk je obrovský.
While looking
through your old box of notes
I found the pictures I took that you were looking for
If there’s one memory I don’t want to loose
That time in the mall, you and me in the dressing room
Zatímco se
prohrabávám starou krabicí vzkazů
Našel jsem fotky,
které jsi hledala
Pokud je nějaká
vzpomínka, kterou nechci ztratit
Tak je to tehdy
v obchodě, ty a já v kabince.
Přestal
jsem se hádat sám se sebou; nebylo to k ničemu. Zvedl jsem se
z houpací židle a přešel její pokoj, abych se zastavil nad uvolněným
prknem v její podlaze, kde jsem schoval všechno, co by jí mě mohlo
připomenout. Bez námahy jsem ho zvedl, dal jsem si záležet, abych
při tom nezpůsobil žádnou škodu. Jednou rukou jsem vyndal všechny
fotky, obálku s letenkami a CD, které jsem pro ni udělal. Bylo ode
mě sobecké to tu všechno nechat, ale nedokázal jsem si představit,
že bych odsud odešel a nic tu za sebou nezanechal. Byl jsem si
jistý, že stejně moc, jako jsem si přál, aby si našla někoho jiného,
by mě naprosto zlomilo, kdyby na mě zapomněla.
Pozoroval
jsem sám sebe na těch fotkách. Byl tam ten, na kterém jsem byl s Bellou,
který vyfotil Charlie. Bellina tvář, nedokázal jsem snést fakt, že
já jsem ten důvod, proč tak vypadá; tak neskutečně nešťastná. A já
za ní; na mé tváři nebyl žádný výraz. Bylo to bolestivé, ale
přesvědčil jsem sám sebe, že bylo nutné přesvědčit ji o tom, že už
jsem ji nemiloval.
Ta fotka,
kde jsem byl s Charliem, nebyla o nic lepší. Pamatoval jsem si, jak
byla Bellina tvář plná obav, když to fotila; jako kdyby věděla, že
je něco špatně.
I told myself I
won’t miss you
But I remembered what it feels like beside you
I really miss your hair in my face
And the way your innocence tastes
And I think you should know this
You deserve much better than me
Říkal jsem si, že
mi nebudeš chybět
Ale vzpomněl jsem
si, jaké to je být vedle tebe
Vážně mi chybí
tvé vlasy vlající mi do tváře
To, jak chutná
tvá nevinnost
A myslím, že bys
to měla vědět
Zasloužíš si
někoho o tolik lepšího, než jsem já.
S
fotkami, CD a letenkami v rukou jsem se zvedl a posadil se na její
postel. Nedokážu uvěřit, že jsem ji vážně opustil. Byl jsem tak
hloupý. Říkal jsem si, že to za to stojí. Musel jsem ji opustit;
musel jsem ji udržet mimo nebezpečí. Neuvědomil jsem si, jak
nešťastný bez ní budu. Počkat, to je lež. Věděl jsem, že budu
nešťastný, ale neuvědomil jsem si, že budu tak bezmocný.
V tu
samou minutu, co jsme přijeli do Denali, jsem se zamkl ve svém
pokoji v Tanyině domě. Tanya za mnou párkrát přišla, naznačovala mi,
že má zájem. Ale já jsem neměl. Neměl jsem nic proti Tanye; byla
krásná, byla chytrá, chyběla jí jen jediná věc, nebyla to Bella.
Pokračovala, otravně vytrvale, až už jsem to nemohl vydržet. Její
sugestivní myšlenky se přidaly k soucitným myšlenkám mé rodiny,
nemluvě o tom, jak samolibě se chovala Rosalie; odešel jsem.
Potřeboval jsem něco dělat. Začal jsem stopovat Victorii. Šel jsem
za ní přes půl země, dokonce i do zahraničí, ale nechytil jsem ji.
Bylo to jako chytat kouř holýma rukama.
This bed I’m
lying in is getting colder
Wish I never would’ve said it’s over
And I can’t pretend… I won’t think about you when I’m older
Cause we never really had our closure
This can’t be the end
I really miss your hair in my face
And the way your innocence tastes
And I think you should know this
You deserve much better than me
I really miss your hair in my face
And the way your innocence tastes
And I think you should know this
You deserve much better than me
Tahle postel, kde
ležím, je chladnější
Přeji si, abych
nikdy neřekl ‚je konec‘
Nemohu
předstírat… nebudu na tebe myslet, až budu starší
Protože jsme
nikdy doopravdy nedošli k cíli
Tohle nemůže být
konec
Vážně mi chybí
tvé vlasy vlající mi do tváře
To, jak chutná
tvá nevinnost
A myslím, že bys
to měla vědět
Zasloužíš si
někoho o tolik lepšího, než jsem já
Vážně mi chybí
tvé vlasy vlající mi do tváře
To, jak chutná
tvá nevinnost
A myslím, že bys
to měla vědět
Zasloužíš si
někoho o tolik lepšího, než jsem já.
Zavřel jsem
oči a představil si Bellu. Takhle nejblíž jsem se mohl dostat ke snění.
A jako kdyby mé sny ožily, uslyšel jsem, jak něco spadlo na zem. Někdo
zalapal po dechu ve dveřích do její ložnice.
Mé oči se
otevřely a setkaly se s těma Bellinýma, prázdnýma a plnýma naděje. Její
ruka se opírala o rám dveří, hledala oporu. Párkrát zamrkala, jako kdyby
se snažila přesvědčit, že nesní. Udělala dva nejisté kroky dopředu. Její
oči mě stále pozorovaly, jak sedím na její posteli obklopený fotkami.
Využil jsem
ten čas, abych si ji prohlédl. Můj bože, co jsem si myslel? Vypadala
úplně nešťastně. Její oči byly prázdné. Její rty vypadaly, jako by se už
věky nezkroutily do úsměvu. Byla nezdravě hubená. Tohle tričko jsem na
ní už viděl; dřív jí přesně sedělo, ale teď vypadalo, jako by bylo o dvě
čísla větší. Co jsem jí to udělal? Jak můžu vůbec doufat, že mě vezme
zpátky?
Větší část
mého já byla arogantní. Vidíš, říkal jsem ti, že si nikoho jiného
nenajde.
Ty sketo!
Tebe ještě těší, že ji vidíš nešťastnou? Myslel jsem, že jsi chtěl, aby
byla šťastná. Myslel jsem –
Mou vnitřní
hádku přerušil její hlas. „Edwarde?“ zašeptala nedůvěřivě.