3 dny ke smrti, aneb Stmívání trochu jinak

Autorka: Elisse

5.část

Sebrala jsem všechnu svou odvahu a vyrazila k Edwardovi. Stál u svého auta a sledoval mě. Byl smutný , ale v očích měl lehce karamelovou barvu. Bylo to dobré znamení.

,, Ahoj ,“ pozdravila jsem ho tichounce.

Usmál se. ,, Ahoj.“

,, Chci se omluvit za mé chování k tobě. Vím , že miluješ Bellu a nevadí mi to.“

,, Promiň tobě , byl jsem pitomec.“

,, Jo to teda byl ,“ přitakala jsem , ale pak jsem zase zmlkla.

,, Budeme schopni se přes to přenést ?“

,, Ano , myslím , že budeme ,“ usmála jsem se.

Lehce jsem ho objala a pak jsem ustoupila. ,, Edwarde , přísahám , že už tě nikdy milovat nebudu a nebudu komplikovat tvůj život. Od teď je všemu konec.“

Jeho úsměv ztuhl a zase posmutněl.

,, Vím , že to jsi chtěl slyšet a já jsem tak ráda , že je to venku.“

Nesouhlasně zavrtěl hlavou. ,, Nechtěl jsem to slyšet !“

Zamračeně jsem si ho měřila.

,, Sice tě nemiluji , jako Bellu , ale cítil jsem k tobě něco. Bohužel to nebylo tak velké …“

,, Ušetři se toho divadélka.“

,, Je to pravda Essie !“

,, Věřím ti , ale to je vše.“ Otočila jsem se a vyrazila zpět k sobě domů.

,, Nemohu tě odvézt ?“ ozval se Edward.

Otočila jsem. ,, Myslím , že můžeš.“

Vydala jsem se ke dveřím spolujezdce a s povzdechem jsem je otevřela.

,, Budeme se bavit jako přátelé ,“ upřesnila jsem.

,, V to jsem doufal ,“ usmál se a zastrčil klíče do zapalování.

,, To je dobře , protože já taky.“

,, Co Lena ?“

,, Máma se má dost dobře. Doufám ,“ zasmála jsem se.

,, A bráška ?“

,, Ten ještě lépe ,“ zamračila jsem se.

,, Nemáš ho ráda. Proč ?“

,, Nevím , víš proč má Alice ráda Rosalie ? Tak vidíš.“

,, Ale já to vím !“

,, Sakra ,“ zasmála jsem se. Bylo příjemně sedět v autě s Edwardem a být jen přátelé.

Cesta utekla velice rychle , takže jak rychle jsme si řekli ahoj , jsme si řekli ahoj na rozloučenou.

Seděla jsem v obýváku a čekala na svůj oblíbený pořad. Máma byla ve svém pokoji a hlídala Donalda. Divné jméno Donald , ale ona mu říká Done ( Don) takže to vyzní tak vznešeně. Na co moje máma ale myslela , když mi dávala jméno Essie ? Ve skutečnosti je to Essmanthie – ještě pitomější jméno ! Jenže důvěřovala tomu , že mi tak nikdo říkat nebude a tak mi říkali Essmai [ čti Esmej]. S Essie [ čti Esí] přišel až Edward a tak mi všichni od té doby říkají Essie. Televize začala odehrávat úvodní znělku a tak jsem se zaposlouchala do tónů.

EDWARD

Dojel jsem šťastně domů. Šťastně z několika důvodů.

1. Usmířil jsem se s Essie.

2. Uvidím zase Bellu.

3. Potom pojedu s bratry na lov.

Bella stála ve dveřích a po boku jí stála Renesmee.

,, Co se děje ?“ zeptal jsem se udiveně , když jsem viděl Bellin obličej.

,, Odjíždíme zpět do Volterry. Aro nás volá. Je to důležité a chápej Edwarde. Oni jsou má rodina.“

,, Ale já taky ,“ vydechnul jsem.

,, Já vím. Proto jsme na tebe čekali , abychom se rozloučili. Zase přijedeme. Asi za měsíc. Moc mě to mrzí.“

,, A to co jsi říkala. Že budeme spolu navždycky. Že Volterra byl omyl. To byla jen přetvářka.“

,, Ne , ale pochop. Nevěděla jsem , co bude. Já tě miluji víc než cokoli na světě , ale je taky. Jsou to moje rodina !“

,, My jsme taky byli , než jsi se dala k Volturiovým !“

,, Mrzí mě to. Věděl jsi proč !“

Ano věděl. Až moc dobře. Rozzuřeně jsem proletěl kolem Belly. Nepolíbil jsem jí ani nic jiného. Zbytečně by nám to ještě víc ublížilo. Políbil jsem akorát Renesmee. Která brečela.

Chci tu zůstat , myslela si.

Já to chci taky, pomyslel jsem. Taky chci aby jste zůstali , ale je to na tvé matce. Na mě to nezáleží.

Zabouchl jsem dveře od svého pokoje. Svalil jsem se na podlahu a přemýšlel , vzpomínal.

Vzpomínal na rozvod. Byl těžký. Svatba , byla krásná. Ty roky , co jsme spolu žili. To všechno bylo v tahu. Kvůli Volturiovým !