3 dny ke smrti, aneb Stmívání trochu jinak

Autorka: Elisse

3.část

Seděli jsme jen tak na té samé louce už půl hodinu a stále jsme mlčeli. Opírali jsme se o sebe navzájem. Cítila jsem jeho chladnou kůži a jeho dech na mém rameni. Musela jsem se usmívat. Nikdy jsem nebyla tak ráda , že je Edward se mnou. Ještě chvíli bych takhle vydržela , kdyby mě neprobral mobil. Vytáhla jsem ho ze své kapsy a pohlédla na displej.

,, Ano Lolo ?“

,, Essie , můžu se s tebou sejít ?“

Byla jsem tak ráda , že to říká. Už dlouho , možná ještě déle jsem doufala , že se znovu sejdeme.

,, Kdyby se mě někdo zeptal , ale on se nezeptá , jestli jsem teď šťastná , tak mu odpovím , že můj život nebyl nikdy šťastnější. Jistě , že přijdu,“ usmála jsem se na Edwarda , který mlčky naslouchal našemu rozhovoru.

,, Hned teď! Před školou.“ Mobil začal tůtat. Ten nepříjemný zvuk bodal mé ušní bubínky a tak jsem radši mobil zaklapla a pohlédla do Edwardovi zamyšlené tváře.

,, Oups ,“ zasmála jsem se. ,, Chce mě hned teď vidět Lola. A víš co je na tom to nejlepší ? Že musím být před školo do 5 minut,“ usmála jsem se na něj. Mělo mu dojít ,že jsem ho právě prosila o odvoz. Vlastně jsem ho nežádala o odvoz , ale o menší přesunutí. Okamžitě poznal o co ho žádám. Chytil mě za ruku a vyhoupl si mě na záda. Nikdy bych nevěřila , jak ladně se to dá udělat. Co jsem nenáviděla na běhání lesem , byl ten vítr , který mi trhal vlasy z hlavy a řezal mé uši. Doběhli jsme mezi poslední stromy před školou. Edward mě shodil ze svých zad a sledoval pečlivě každý kout parkoviště. Očividně si oddechl , když viděl , že jeho Volvo stálo na tom samém místě.

,, Bál ses o své Volvo ?“ zeptala jsem se překvapeně . ,, Nemyslíš , že by Alice viděla , kdyby ti ho někdo ukradl ?“

,, Nemyslím , protože vím , že … Ale nechme to být ,“ zaskučel a štrádoval si to dál. Opatrně jsem ho následovala a dávala si veliký pozor , aby nikdo neviděl , že jdu z lesa. Zahlédla jsem jednu černovlásku u vchodu , jak přešlapovala a dívala se mým směrem. Okamžitě se mi vrhla naproti a nedbala na šokované pohledy ostatních. Edward se jí jen tak tak vyhnul a poté mě Lola objala. Ráda jsem jí objetí opětovala a pak jsem jí lehce odstrčila.

,, Essie , já jsem tak ráda , že jsem s tebou  zrovna teď ,“ zasmála se a podala mi malý papírek.

,, Ale to je přijmutí na … Darmouth  ,“ vysoukám se sebe. Lola se usmívala a poté mi papírek nenápadně zase vzala.

,, Pojď , jdeme k Lautrenům ,“ popadla mě za ruku a táhla pryč od Edwarda. Lehce jsem mu zamávala a následovala Lolu.

,, Tak co Edward ?“ zeptala se bez zájmu.

,, Ale jde to ,“ odpověděla jsem znuděně.

,, Hmmm ,“ pokývala hlavou a rozrazila dveře kavárny.

,, Co se děje ?“

,, Essie , víš co se stalo ?“

,, Ne !“

Chvíli přemýšlela co mi říct a pak …

,, Začala jsem chodit s Deanem.“

Musela jsem se usmát a začalo mi to šrotovat v hlavě.

,, Jo s Deanem ,“ zasmála jsem se. ,, Gratuluji.“

,, Já vím , je to úžasné. A co Lena ?“ Zamyslela jsem se. Co jí mám říct o mé mámě ?

,, Má se parádně.“

,, A co bráška ?“

Parchant malej , pomyslím si. ,, No jo , je to můj andílek. Má se hezky. Nedávno řekl své první slovo.“

Obě jsme zmlkli a naslouchali rádiu , které hrálo. Buďto Lola nevěděla jak pokračovat nebo pokračovat nechtěla.

,, Co si dáte ?“ ozvala se číšnice. Obě jsme sebou trhly.

,, Ehm , já si dám minerálku ,“ pousmála se Lola.

,, Já si dám … čaj ?“

Čekali jsme jen chvíli , ale zdálo se , že uběhla celá věčnost. Nemluvili jsme , jen poslouchali ostatní. Když už to Lola nevydržela , chytla mě za ruku a naklonila se , aby jí nikdo neviděl na ústa.

,, Essie , víš , že nejsi jediná , kterou Edward miluje ?“

Zaraženě jsem mlčela a odstrčila jsem jí , takže si zase normálně sedla.

,, Co to tady meleš ?“

,, Essie , viděla jsem ho jak se prochází s nějakou brunetkou. Počkat , měla tmavé vlasy , ale brunetka to nebyla. A taky byla moc krásná , jako by k sobě patřili.“

Chvíli jsem čekala a pak jsem zapnula mozek.

 ,, Bella ,“ zamumlala jsem.

,, Kdo ?“

,,  Edwardova bývalá.“

Ale vždyť mi říkal , že ho opustila. Že … Nevybavovala jsem si moc co mi říkal. Neposlouchala jsem ho.

Rozrušeně jsem hodila na stůl peníze za čaj a rozběhla se k východu.

Musím se o Belle dozvědět co nejvíce !

. . .

Běžela jsem na parkoviště ke škole odkud Edward právě vyjížděl. Proběhla jsem kolem Alice a běžela jsem za odjíždějícím autem.

,, Edwarde , stůj !“

Auto začalo brzdit , což bylo jediné mé štěstí. Když jsem otvírala dveře nechápavě na mě koukal.

,, Chci toho vědět více o Belle.“

Bylo vidět , že mírně znejistěl ,ale začal vyprávět.

,, Bella byla moje první láska ,“ začal.

,, Popis, prosím !“

Pohlédl na mě tím divným pohledem , ale pokračoval.

,, Měla tmavší hnědé až černé vlasy. Byla moc hezká.“

,, Měl jsi s ní dítě Ede? Renesmee , že jo ?“

,, Ano ,“ přitakal.

,, A co se s ní stalo ?“

,, Odešla k Volturiovým a nakonec se k nim přidala.“

,, To je mi líto.“

,, Mám tebe.“

,, Neříkáš to nadšeně ,“ protestovala jsem.

,, Nechci se hádat Essie.“

,, Vídáš někdy Renesmee ?“ zeptala jsem se napnutě a navíc kvůli tomu , abych odvedla pozornost od hádky.

,, Někdy Bella přijede a tak vidím i Renesmee.“

,, Aha.“ Potom jsme opa zmlkli a já se dívala z okénka.

,, Kdy přijela Bella naposledy ?“

Edward přemýšlí. ,, Někdy před měsícem.“

,, A teď je tu znovu ,“ zamručela jsem potichu. Slyšel to.

,, Cože ?“

,, Lola vás viděla Edwarde. Vím , že Bellu nepřekonatelně miluješ , ale já jsem taky tvoje láska, pokud sis ze mě celou dobu neutahoval !“

,, Máš pravdu , ale když je tu Bella mám právo ji políbit , nebo ji obejmout.“

Zamračila jsem se. ,, Máš pravdu , ale bolí to.“

,, Já vím.“ obejmul mě.

,, Sleduj řízení ,“ vyštěkla jsem , když se mírně vychýlil.

,, Zlobíš se ?“ zeptal se zmateně.

,, Ano ?“ zkusím techniku otázky.

,, Rozhodně na to vypadáš.“

,, Edwarde, jaké by ti bylo , kdybych se objímala se svým bývalým tobě za zády ?“ Zamyslel se. Nebylo tak těžké odpovědět , ale jeho to očividně zaskočilo.

,, Vadilo by mi to ,“ souhlasil nakonec.

,, No vidíš ! A tak se teď cítím já. Žárlím !“ zdůraznila jsem poslední slovo.

,, Je hezké když žárlíš !“

,, Není ,“ začala jsem se hádat.

,, Bella zase odjede a pak budeme zase jen mi dva.“

,, Takže Bella je teď důležitější než já ?“ zakřičela jsem. Vyděsila jsem ho.

,, To jsem neřekl.“

,, Ale vyznělo to tak. Ty ji pořád miluješ ! Více než mě !“

,, Ano ,“ sklonil hlavu. Zmrznula jsem.

,, Zastav ,“ zašeptala jsem.

,, Ale Essie ,“ začal .

,, Zastav ,“ vykřikla jsem.,, Naznačil jsi mi , že Bella je pro tebe důležitější a to je moc. Nechci tě už ani vidět. Myslela jsem , že mě miluješ. Takže jsem byla jen něco ,abys zapomněl ?“

Prudce dupl na brzdu. ,, Pokud to bereš takhle.“

,, Ne ty to tak bereš !“

,, Nehádej se ,“ poručil mi.

,, Edwarde , já tě nenávidím,“ vykřikla jsem a rozběhla se pryč.

EDWARD CULLEN

Celou cestu jsem se už jen mračil. Bylo těžké zapomenout na Essiin obličej , když mi do očí řekla , že mě nenávidí. Bylo to ode mě hnusné , že jsem ji bral jen jako útěchu. Jsem totální idiot , pomyslel jsem si , když jsem zastavil na příjezdové cestě.

,, Esme ?“ křikl jsem do domu , když jsem neslyšel její myšlenky.

,, Ano ? Edwarde ?“ ozvalo se vzdálené zavolání.

,, Jsem to já .“

Pomalu jsem se vydal do obýváku a sedl jsem si ke klavíru. Zezadu z chodby přišla Bella. Její kroky byli tiché.

,, Ahoj ,“ pozdravila mě svým překrásným hlasem.

,, Ahoj ,“ zavrčel jsem nenápadně.

,, Co se děje ?“

,, Essie ,“ vzdychl jsem a začal jsem hrát Bellinu ukolébavku.

,, Co se s ní stalo ?“ zeptala se potichu. Přisedla si ke mně a lehce mě objala kolem ramen.

,, Pořád tě miluji Edwarde.“

Lehce jsem jí políbil na čelo. ,, Já tebe taky. S Essie je konec i když to bylo ode mě hnusné.“

Lehce mi pohladila ruku. ,, Bude to dobré. Jsme už jen my dva. Volterra byl omyl. Zůstanu tu už s tebou. Navždycky!“